E.ZEL intro (vi.1)

Záměr hodnocení

Podpora umístění zeleně na vnější obálce budovy a na přilehlém pozemku tak, aby vznikla co největší plocha s přírodním charakterem.

Kontext

Zeleň včetně vegetační nosné vrstvy (pěstebního substrátu) lze na budovách umísťovat jak na horizontální plochy (střechy), tak i na vertikální roviny (neprůsvitné fasády). Fasády (neprůsvitné až průhledné) je možné ozelenit popínavými rostlinami, které mají pěstební substrát umístěný na horizontální rovině. Nezastavěné plochy s rostlým terénem vytvářející parter budov a jsou vhodné pro umístění především velkých opadavých stromů, které dotvářejí s budovou celkovou funkční a estetickou kompozici.

Kvalitu zeleně a její působení na člověka a na životní prostředí lze rozdělit do několika základních oblastí:

Čistota vzduchu: Listy, kořeny rostliny, půda a mikroorganismy působí symbioticky a vytváří komplexní ekosystém, který je schopen asimilovat některé polutanty jako např. CO2, SO2, HCL. U stromů ještě dochází k dlouhodobému zachycování a ukládání těžkých kovů. Vypařování (evapotranspirace) způsobuje zvýšení vlhkosti prostředí (urbánní prostory bez zeleně 20–30 % RH), a zároveň dochází ke snížení prašnosti prostředí. Snižování prašnosti (u opadavých stromů až o 30 %) je také ovlivněno sedimentačními schopnostmi zeleně, které závisí na absolutním povrchu listů, pohyblivosti listů, proudění vzduchu, vlhkosti povrchu listů a charakteru sedimentu. Snížením prašnosti se zmenšuje objem pro člověka nebezpečných mikroorganismů ve vzduchu. Tyto organismy jsou dále inhibovány ze zeleně se uvolňujícími pryskyřicemi a fytoncidy (látky bránící růstu mikroorganismů = rostlinné antibiotikum). K dalšímu snížení množství mikroorganismů ve vzduchu, omezení anaerobních procesů a snížení úrovně přízemního ozonu (O3) přispívá dostatek kyslíku (O2), který rostliny produkují.

Snížení tepelné zátěže budov vč. tepelného stresu: Snížení tepelné zátěže budov je s pomocí zeleně dosahováno stíněním, zakrytím konstrukcí obálky budovy a adiabatickým chlazením (evapotranspirací). Opadavá zeleň (stromy, popínavé rostliny,…) efektivně reaguje na klimatické podmínky během roku. Se zvyšujícím se solárním zářením dochází k růstu listů a tím ke stínění jak přímého, tak odraženého solárního záření, ale i ke stínění sálavého tepla z okolí. Během podzimu listy naopak opadají a v zimních měsících není dopad solárního záření na budovu omezován. Vegetační prvky instalované na budovách vč. pěstebního substrátu zajistí ochranu zakryté obálky budovy před velkými výkyvy teplot, a to izolačními schopnostmi souvrství zeleně, v létě především tepelnou akumulací substrátu, evapotranspirací a ve většině případů zvýšením albeda. Tepelná akumulace je výrazně ovlivněna množstvím zachycené dešťové vody. Tepelná ochrana má dopad na úroveň tepelné zátěže budovy, ale i na prodloužení životnosti materiálů. Evapotranspirací z rostlin dochází k adiabatickému chlazení, tj. snížení teploty a zvýšení vlhkosti (efekt zvýšení vlhkosti, viz výše: „Čistota vzduchu“), resp. k úpravě mikroklimatu, které je příjemnější pro člověka.

Úprava úrovně hluku: Stromy nefungují jako efektivní bariéra proti šíření hluku, ale v případě umístění mezi budovami zkracují dobu dozvuku, resp. prostor vytvářejí z hlediska užívání člověkem příjemnější. Vegetace vč. substrátu umístěná na budově působí z hlediska doby dozvuku stejně pozitivně jako stromy. Z hlediska zvukové izolace obálky budovy záleží efektivita na konkrétním provedení.

Vliv na psychologii člověka: Pobyt v zeleni (krajina, lokální park ve městě, zahrada, přírodní prvky okolo budov,…), ať již aktivní, nebo pasivní, pozitivně ovlivňuje emoce, redukuje psychofyzikální napětí a obnovuje schopnost provádění činností, které vyžadují koncentraci. Výhled do zeleně redukuje stres (snižuje krevní tlak) a podporuje pozitivní pocity (štěstí, přátelskost) a zároveň potlačuje negativní emoce jako je smutek, strach a mrzutost, resp. evokuje příjemné estetické prožitky, zvyšuje soustředěnost a zrychluje psychické zotavení.

Literatura

  • Bowler D, et al., Urban greening to cool towns and cities: A systematic review of the empirical evidence, Landscape and Urban Planning, Volume 97, Issue 3, 15 September 2010, Pages 147-155, ISSN 0169-2046
  • Gulyas A, et al., Assessment of the microclimatic and human comfort conditions in a complex urban environment: Modelling and measurements, Building and Environment, Volume 41, Issue 12, December 2006, Pages 1713-1722, ISSN 0360-1323
  • Mayer H, Matzarakis A. Th e urban heat island seen from the angle of human-biometeorology. Proceedings of the international symposium on monitoring and management of urban heat island, Fujisawa, Japan; 1997. p. 84–95.
  • Oliveira S, Andrade H, Vaz T. Th e cooling eff ect of green spaces as a contribution to the mitigation of urban heat. A case study in Lisbon, Building and Environment (2011)
  • Tencar J., Infl uence of interior plants on the thermal microclimate inside closed atria of office buildings. Disertační práce k získání akademického titulu Ph.D. (Vliv interiérové zeleně na vnitřní tepelné mikroklima v uzavřených atriích administrativních budov). 2010. 129 l.
  • Wagner, B. 1982. Teorie vývoje a tvorby krajiny I.: Všeobecný význam zeleně v životě člověka a společnosti. Praha : SPN, 1982. p. 79. ISBN 17-431-82.
  • White E, Gatersleben B, Greenery on residential buildings: Does it aff ect preferences and perceptions of beauty?, Journal of Environmental Psychology, Volume 31, Issue 1, March 2011, Pages 89-98, ISSN 0272-4944