Seminář metodiky SBToolCZ k průběžné zkoušce AO – únor 2023
V únoru 2023 proběhne Seminář metodiky SBToolCZ k průběžné zkoušce AO, který je určen pro stávající AO SBToolCZ s končící…
E.ZEL intro (vi.1)
 |
 |
 |
Kontrolní výpis úvodu kritéria [soubor A_Intro]
Úvod E.ZEL intro (vi.1)
Záměr hodnocení
Podpora umístění zeleně na vnější obálce budovy a na přilehlém pozemku tak, aby vznikla co největší plocha s přírodním charakterem.
Kontext
Zeleň včetně vegetační nosné vrstvy (pěstebního substrátu) lze na budovách umísťovat jak na horizontální plochy (střechy), tak i na vertikální roviny (neprůsvitné fasády). Fasády (neprůsvitné až průhledné) je možné ozelenit popínavými rostlinami, které mají pěstební substrát umístěný na horizontální rovině. Nezastavěné plochy s rostlým terénem vytvářející parter budov a jsou vhodné pro umístění především velkých opadavých stromů, které dotvářejí s budovou celkovou funkční a estetickou kompozici.
Kvalitu zeleně a její působení na člověka a na životní prostředí lze rozdělit do několika základních oblastí:
Čistota vzduchu: Listy, kořeny rostliny, půda a mikroorganismy působí symbioticky a vytváří komplexní ekosystém, který je schopen asimilovat některé polutanty jako např. CO2, SO2, HCL. U stromů ještě dochází k dlouhodobému zachycování a ukládání těžkých kovů. Vypařování (evapotranspirace) způsobuje zvýšení vlhkosti prostředí (urbánní prostory bez zeleně 20–30 % RH), a zároveň dochází ke snížení prašnosti prostředí. Snižování prašnosti (u opadavých stromů až o 30 %) je také ovlivněno sedimentačními schopnostmi zeleně, které závisí na absolutním povrchu listů, pohyblivosti listů, proudění vzduchu, vlhkosti povrchu listů a charakteru sedimentu. Snížením prašnosti se zmenšuje objem pro člověka nebezpečných mikroorganismů ve vzduchu. Tyto organismy jsou dále inhibovány ze zeleně se uvolňujícími pryskyřicemi a fytoncidy (látky bránící růstu mikroorganismů = rostlinné antibiotikum). K dalšímu snížení množství mikroorganismů ve vzduchu, omezení anaerobních procesů a snížení úrovně přízemního ozonu (O3) přispívá dostatek kyslíku (O2), který rostliny produkují.
Snížení tepelné zátěže budov vč. tepelného stresu: Snížení tepelné zátěže budov je s pomocí zeleně dosahováno stíněním, zakrytím konstrukcí obálky budovy a adiabatickým chlazením (evapotranspirací). Opadavá zeleň (stromy, popínavé rostliny,…) efektivně reaguje na klimatické podmínky během roku. Se zvyšujícím se solárním zářením dochází k růstu listů a tím ke stínění jak přímého, tak odraženého solárního záření, ale i ke stínění sálavého tepla z okolí. Během podzimu listy naopak opadají a v zimních měsících není dopad solárního záření na budovu omezován. Vegetační prvky instalované na budovách vč. pěstebního substrátu zajistí ochranu zakryté obálky budovy před velkými výkyvy teplot, a to izolačními schopnostmi souvrství zeleně, v létě především tepelnou akumulací substrátu, evapotranspirací a ve většině případů zvýšením albeda. Tepelná akumulace je výrazně ovlivněna množstvím zachycené dešťové vody. Tepelná ochrana má dopad na úroveň tepelné zátěže budovy, ale i na prodloužení životnosti materiálů. Evapotranspirací z rostlin dochází k adiabatickému chlazení, tj. snížení teploty a zvýšení vlhkosti (efekt zvýšení vlhkosti, viz výše: „Čistota vzduchu“), resp. k úpravě mikroklimatu, které je příjemnější pro člověka.
Úprava úrovně hluku: Stromy nefungují jako efektivní bariéra proti šíření hluku, ale v případě umístění mezi budovami zkracují dobu dozvuku, resp. prostor vytvářejí z hlediska užívání člověkem příjemnější. Vegetace vč. substrátu umístěná na budově působí z hlediska doby dozvuku stejně pozitivně jako stromy. Z hlediska zvukové izolace obálky budovy záleží efektivita na konkrétním provedení.
Vliv na psychologii člověka: Pobyt v zeleni (krajina, lokální park ve městě, zahrada, přírodní prvky okolo budov,…), ať již aktivní, nebo pasivní, pozitivně ovlivňuje emoce, redukuje psychofyzikální napětí a obnovuje schopnost provádění činností, které vyžadují koncentraci. Výhled do zeleně redukuje stres (snižuje krevní tlak) a podporuje pozitivní pocity (štěstí, přátelskost) a zároveň potlačuje negativní emoce jako je smutek, strach a mrzutost, resp. evokuje příjemné estetické prožitky, zvyšuje soustředěnost a zrychluje psychické zotavení.
Literatura
Seznam literatury viz samostatná tabulka.
Kontrolní výpis souvisejících modulů v provázaných kritériích [soubor B_Moduly]
Hodnotící moduly (obecný pokyn k modulům)
Následující text předkládá postup pro přidělení kreditů na základě naplnění uvedených modulů. Pokud se některé zelené plochy, resp. hodnocený účinek, překrývají, kredity se započítávají pouze jednou.
E.ZEL Zeleň na budově a pozemku (AB vk.1)
Následující text předkládá postup pro přidělení kreditů na základě naplnění uvedených modulů. Pokud se některé zelené plochy, resp. hodnocený účinek, překrývají, kredity se započítávají pouze jednou.
E.ZEL Zeleň na budově a pozemku (BD vk.1)
Následující text předkládá postup pro přidělení kreditů na základě naplnění uvedených modulů. Pokud se některé zelené plochy, resp. hodnocený účinek, překrývají, kredity se započítávají pouze jednou.
E.ZEL Zeleň na budově a pozemku (EDU vk.1)
Následující text předkládá postup pro přidělení kreditů na základě naplnění uvedených modulů. Pokud se některé zelené plochy, resp. hodnocený účinek, překrývají, kredity se započítávají pouze jednou.
E.ZEL Zeleň na budově a pozemku (RD vk.1)
Následující text předkládá postup pro přidělení kreditů na základě naplnění uvedených modulů. Pokud se některé zelené plochy, resp. hodnocený účinek, překrývají, kredity se započítávají pouze jednou.
E.ZEL Zeleň na budově a pozemku (UNI vk.1)
Modul ZEL.PO - Stínění průsvitných ploch pomocí opadavých popínavých rostlin
Stínění průsvitných částí fasády je uvažováno pouze s pomocí opadavých popínavých rostlin umístěných v takové poloze, aby bylo dosaženo dostatečného stínění. I přes stínění zelení by se měla udržet dostatečná úroveň denního osvětlení.
Procento průsvitné, osluněné části fasády, která je stíněna opadavými, popínavými rostlinami se spočte jako:
$ PPS=\frac{SZ}{PF}\cdot 100\left[ \% \right] $
kde:
PPS je procento průsvitné osluněné části fasády, která je stíněna opadavými, popínavými rostlinami [%];
SZ plocha průsvitné osluněné části fasády, stíněna popínavými rostlinami, které na zimu opadávají [m2];
PF je plocha průsvitné osluněné části fasády [m2] (pozn. osluněnou částí fasády jsou myšleny fasády od východní, přes jižní, až po západní orientaci).
Podle procenta průsvitné, osluněné části fasády, která je stíněna opadavými, popínavými rostlinami se přidělují kredity KZEL.PO dle Tab. ZEL.PO.1.
Tab. ZEL.PO.1: Přidělení kreditu KZEL.PO na základě plochy popínavé zeleně stínící průsvitné části osluněné fasády
| Procento průsvitné, osluněné části fasády, která je stíněna opadavými popínavými rostlinami – PPS [%] | Kredity KZEL.PO |
| 0 % | 0 |
| 100 % | 10 |
Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.
Modul ZEL.ST - Stromy vytvářející stín na fasádě
Opadavé rostliny před osluněnou částí fasády jsou velice žádané. V letních měsících stíní a snižují riziko přehřívání, přes zimu mohou sluneční paprsky objekt ohřívat.
Procento osluněných fasád stíněných opadavým stromem se spočte jako:
$ PSS=\frac{KPK}{OF}\cdot 100\left[ \% \right] $
kde:
PSS je procento osluněných fasád stíněných opadavým stromem [%];
KPK je plocha kolmého průmětu koruny opadavého stromu na osluněné části fasády [m2] (pozn.: Uvažují se pouze ty stromy, které jsou osazené v rostlém terénu ve vzdálenosti maximálně 2x průměr koruny stromu od fasády. Pokud se některé zelené plochy překrývají (i napříč moduly), kredity se započítávají pouze jednou (viz příklad).);
OF je plocha osluněné části fasády (včetně průsvitných ploch) [m2] (pozn. Osluněná část fasády je fasáda s orientací od východu, přes jih, až po západ.).
Podle procenta osluněných fasád stíněných opadavým stromem se přidělují kredity KZEL.ST dle Tab. ZEL.ST.1.
Tab. ZEL.ST.1: Přidělení kreditu KZEL.ST dle stínění stromů na osluněné části fasád
| Procento osluněných fasád stíněných opadavým stromem – PSS [%] | Kredity KZEL.ST |
| 0 % | 0 |
| 100 % | 10 |
Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.
Modul ZEL.ZF - Zelené fasády
Krytí (stínění) neprůsvitných částí fasády je možné jak popínavými rostlinami, tak rostlinami se substrátem. V případě překrytí stejné plochy neprůsvitné fasády oběma typy zeleně se kredity udělují pouze za jeden typ.
Procento zelených fasád se spočte jako:
$ PZF=\frac{EZF+IZF}{PNF}\cdot 100\left[ \% \right] $
kde:
PZF je procento zelených fasád z celkové plochy neprůsvitné části fasády [%];
EZF je plocha extenzivních zelených fasád z celkové plochy neprůsvitné části fasády [m2] (pozn.: Zazelenění formou popínavé vegetace.);
IZF je plocha intenzivních zelených fasád z celkové plochy neprůsvitné části fasády [m2](pozn.: Zazelenění formou vegetace se substrátem na vertikální ploše.);
PNF je plocha neprůsvitné části fasády celkem [m2].
Podle procenta zelených fasád z celkové plochy neprůsvitné části fasády se přidělují kredity KZEL.ZF dle Tab. ZEL.ZF.1.
Tab. ZEL.ZF.1: Přidělení kreditu KZEL.ZF na základě procenta zelených fasád z celkové plochy neprůsvitné části fasády
| Procento zelených fasád na neprůsvitné části fasády – PZF [%] | Kredity KZEL.ZF |
| 0 % | 0 |
| 100 % | 10 |
Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.
Modul ZEL.ZP - Zeleň a voda na pozemku
Modul zeleň a voda na pozemku vyjadřuje, kolik zeleně (popřípadě vody) se nachází na přilehlém terénu.
Procento zazelenění pozemku se spočte jako:
$ PZP=\frac{PZ}{PP}\cdot 100\left[ \% \right] $
kde:
PZP je procento zazelenění pozemku [%];
PZ je plocha rostlého terénu pokrytá vegetací (či vodním prvkem) na části pozemku nezastavěného hlavním objektem a zároveň majetkově náležící k objektu [m2] (pozn.: Horizontální průmět koruny stromu zasazeného dorostlého terénu se započítá jako plocha rostlého terénu pokrytá vegetací. Plochy pokryté zatravňovacími dlaždicemi lze započítat jako plochu rostlého terénu pokrytého vegetaci, ale plocha se přenásobí koeficientem 0,6 [-].);
PP je plocha pozemku nezastavěného hlavním objektem a zároveň majetkově náležící k objektu (tzn. včetně komunikací, přístřešků, …) [m2].
Podle procenta zazelenění pozemku se přidělují kredity KZEL.ZP dle Tab. ZEL.ZP.1.
Tab. ZEL.ZP.1: Přidělení kreditu KZEL.ZP na základě procenta zazelenění pozemku
| Procento zazelenění pozemku – PZP [%] | Kredity KZEL.ZP |
| 0 % | 0 |
| 100 % | 10 |
Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.
Modul ZEL.ZS - Zelené střechy
Zelené střechy zde dělíme dle náročnosti údržby a mocnosti substrátu na extenzivní a intenzivní.
Extenzivní zelené střechy jsou vhodné pro vegetaci, která při minimální údržbě snese extrémní podmínky střídání tepla, sucha a mrazu. Obvykle se jedná se o střechy s mocností substrátu do 15 cm včetně. Oproti tomu intenzivní zelené střechy vyžadují pravidelnou údržbu a zálivku. Mocnost substrátu je více než 15 cm. Dle mocnosti substrátu je možné využít různé typy vegetace (byliny, keře i nízké stromky).
Procento zelených střech se spočte jako:
$ PZS=\frac{0,7 \cdot EZS+IZS}{PS}\cdot 100\left[ \% \right] $
kde:
PZS je procento zelených střech [%];
EZS je plocha extenzivních zelených střech [m2];
IZS je plocha intenzivních zelených střech [m2] (pozn. horizontální průmět koruny stromu na zpevněný povrch (např. dlažba, palubky, …) se započítává do plochy zeleně);
PS je plocha střech celkem [m2].
Podle procenta zelených střech PZS se přidělují kredity KZEL.ZS dle Tab. ZEL.ZS.1.
Tab. ZEL.ZS.1: Přidělení kreditu KZEL.ZS na základě procenta zelených střech
| Procento zelených střech – PZS [%] | Kredity KZEL.ZS |
| 0 % | 0 |
| 100 % | 10 |
Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.
Modul ZEL.PR - Plán rozvojové péče a následné údržby zeleně
Plán rozvojové péče a údržby popisuje, jak se o zeleň starat (intenzita sečení, zalévání, hnojení, apod.), a tím zajistit dobré uchycení na stanovišti a vznik dobrých předpokladů k dalšímu zdravému vývoji.
Dle existence plánu rozvojové péče a následné údržby se udělí kredity KZEL.PR dle Tab. ZEL.PR.1.
Tab. ZEL.PR.1: Přidělení kreditu KZEL.PR dle existence plánu rozvojové péče a následné údržby
| Plán rozvojové péče a následné údržby | Kredity KZEL.PR |
| Nebyl vytvořen. | 0 |
| Byl vytvořen. | 1 |
Kontrolní výpis souvisejících závěrů kritérií [soubory C_Závěr]
Závěr kritéria E.ZEL Zeleň na budově a pozemku (AB vk.1)
Pokyny pro vyhodnocení
| Hodnocení | Poznámky a pokyny ke zpracování |
| Certifikace návrhu budovy | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
| Certifikace budovy | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
| Shell and Core | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
| Rekonstrukce | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
Indikátor
Kreditové ohodnocení vycházející z procenta zazelenění plochy fasády, střechy a přilehlého pozemku.
Celkové vyhodnocení kritéria
Výsledné kreditové ohodnocení zeleně na budově a pozemku se stanoví jako součet všech získaných kreditů z uvedených modulů následovně:
$ K_{\textup{ZEL}}=K_{\textup{ZEL.ZP}}+K_{\textup{ZEL.ZS}}+K_{\textup{ZEL.ZF}}+K_{\textup{ZEL.PO}}+K_{\textup{ZEL.ST}} $
kde:
KZEL je výsledné kreditové ohodnocení zeleně na budově a pozemku;
KZEL.ZP je kreditové ohodnocení zeleně a vody na pozemku;
KZEL.ZS je kreditové ohodnocení zelených střech;
KZEL.ZF je kreditové ohodnocení zelených fasád;
KZEL.PO je kreditové ohodnocení stínění průsvitných ploch pomocí opadavých popínavých rostlin;
KZEL.ST je kreditové ohodnocení stromů vytvářejících stín na fasádu.
Specifické kriteriální meze
Do kriteriálních mezí vstupuje výsledné kreditové ohodnocení zeleně na budově a pozemku KZEL.
Tab. ZEL.1: Kriteriální meze pro ZEL Zeleň na budově a pozemku
| Výsledné kreditové ohodnocení KZEL | Body |
| 0 | 0 |
| 6 | 4 |
| 15 | 6 |
| 25 | 8 |
| ≥ 30 | 10 |
Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.
Závěr kritéria E.ZEL Zeleň na budově a pozemku (BD vk.1)
Pokyny pro vyhodnocení
| Hodnocení | Poznámky a pokyny ke zpracování |
| Certifikace návrhu budovy | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
| Certifikace budovy | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
| Shell and Core | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
| Rekonstrukce | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
Indikátor
Kreditové ohodnocení vycházející z procenta zazelenění plochy fasády, střechy a přilehlého pozemku a existence plánu rozvojové péče a následné údržby.
Celkové vyhodnocení kritéria
Výsledné kreditové ohodnocení zeleně na budově a pozemku se stanoví jako součet všech získaných kreditů z uvedených modulů následovně:
$ K_{\textup{ZEL}}=K_{\textup{ZEL.ZP}}+K_{\textup{ZEL.ZS}}+K_{\textup{ZEL.ZF}}+K_{\textup{ZEL.PO}}+$
$+K_{\textup{ZEL.ST}}+K_{\textup{ZEL.PR}} $
kde:
KZEL je výsledné kreditové ohodnocení zeleně na budově a pozemku;
KZEL.ZP je kreditové ohodnocení zeleně a vody na pozemku;
KZEL.ZS je kreditové ohodnocení zelených střech;
KZEL.ZF je kreditové ohodnocení zelených fasád;
KZEL.PO je kreditové ohodnocení stínění průsvitných ploch pomocí opadavých popínavých rostlin;
KZEL.ST je kreditové ohodnocení stromů vytvářejících stín na fasádu;
KZEL.PR je kreditové ohodnocení plánu rozvojové péče a údržby zeleně.
Specifické kriteriální meze
Do kriteriálních mezí vstupuje výsledné kreditové ohodnocení zeleně na budově a pozemku KZEL.
Tab. ZEL.1: Kriteriální meze pro ZEL Zeleň na budově a pozemku
| Výsledné kreditové ohodnocení KZEL | Body |
| 0 | 0 |
| 6 | 4 |
| 15 | 6 |
| 25 | 8 |
| ≥ 30 | 10 |
Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.
Závěr kritéria E.ZEL Zeleň na budově a pozemku (EDU vk.1)
Pokyny pro vyhodnocení
| Hodnocení | Poznámky a pokyny ke zpracování |
| Certifikace návrhu budovy | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
| Certifikace budovy | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
| Shell and Core | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
| Rekonstrukce | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
Indikátor
Kreditové ohodnocení vycházející z procenta zazelenění plochy fasády, střechy a přilehlého pozemku a existence plánu rozvojové péče a následné údržby.
Celkové vyhodnocení kritéria
Příklad
Pokud vertikální průmět stromu na jižní fasádu je 40 m2 a jižní fasáda o ploše 800 m2 je z 50 % pokryta popínavou zelení a průmět koruny stromu z 20 % zasahuje zeleň na fasádě, tak se kredity kalkulují jako:
Kritéria mají stejnou váhu, takže není důležité pořadí.
Kredity KZEL.ZF: fasáda o ploše 800 m2 je z 50 % pokryta popínavou zelení … 50 % → 5 kreditů.
Kredity KZELST: plocha průmětu stromu 40 m2 z 20 % zasahuje na zeleň … 40 · (0,8) = 32 m2 lze započítat 32 / 800 = 4 % → 0,4 kreditu.
Výsledné kreditové ohodnocení zeleně na budově a pozemku se stanoví jako součet všech získaných kreditů z uvedených modulů následovně:
$ K_{\textup{ZEL}}=K_{\textup{ZEL.ZP}}+K_{\textup{ZEL.ZS}}+K_{\textup{ZEL.ZF}} +$ $+K_{\textup{ZEL.PO}}+K_{\textup{ZEL.ST}}+K_{\textup{ZEL.PR}} $
kde:
KZEL je výsledné kreditové ohodnocení zeleně na budově a pozemku;
KZEL.ZP je kreditové ohodnocení zeleně a vody na pozemku;
KZEL.ZS je kreditové ohodnocení zelených střech;
KZEL.ZF je kreditové ohodnocení zelených fasád;
KZEL.PO je kreditové ohodnocení stínění průsvitných ploch pomocí opadavých popínavých rostlin;
KZEL.ST je kreditové ohodnocení stromů vytvářejících stín na fasádu;
KZEL.PR je kreditové ohodnocení plánu rozvojové péče a údržby zeleně.
Specifické kriteriální meze
Do kriteriálních mezí vstupuje výsledné kreditové ohodnocení zeleně na budově a pozemku KZEL.
Tab. ZEL.1: Kriteriální meze pro ZEL Zeleň na budově a pozemku
| Výsledné kreditové ohodnocení KZEL | Body |
| 0 | 0 |
| 6 | 4 |
| 15 | 6 |
| 25 | 8 |
| ≥ 30 | 10 |
Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.
Závěr kritéria E.ZEL Zeleň na budově a pozemku (RD vk.1)
Pokyny pro vyhodnocení
| Hodnocení | Poznámky a pokyny ke zpracování |
| Certifikace návrhu budovy | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
| Certifikace budovy | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
| Shell and Core | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
| Rekonstrukce | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
Indikátor
Kreditové ohodnocení vycházející z procenta zazelenění plochy fasády, střechy a přilehlého pozemku a existence plánu rozvojové péče a následné údržby.
Celkové vyhodnocení kritéria
Výsledné kreditové ohodnocení zeleně na budově a pozemku se stanoví jako součet všech získaných kreditů z uvedených modulů následovně:
$ K_{\textup{ZEL}}=K_{\textup{ZEL.ZP}}+K_{\textup{ZEL.ZS}}+K_{\textup{ZEL.ZF}}+K_{\textup{ZEL.PO}}+K_{\textup{ZEL.PR}}$
kde:
KZEL je výsledné kreditové ohodnocení zeleně na budově a pozemku;
KZEL.ZP je kreditové ohodnocení zeleně a vody na pozemku;
KZEL.ZS je kreditové ohodnocení zelených střech;
KZEL.ZF je kreditové ohodnocení zelených fasád;
KZEL.PO je kreditové ohodnocení stínění průsvitných ploch pomocí opadavých popínavých rostlin;
KZEL.PR je kreditové ohodnocení plánu rozvojové péče a údržby zeleně.
Specifické kriteriální meze
Do kriteriálních mezí vstupuje výsledné kreditové ohodnocení zeleně na budově a pozemku KZEL.
Tab. ZEL.1: Kriteriální meze pro ZEL Zeleň na budově a pozemku
| Výsledné kreditové ohodnocení KZEL | Body |
| 0 | 0 |
| 6 | 4 |
| 15 | 6 |
| 25 | 8 |
| ≥ 30 | 10 |
Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.
Závěr kritéria E.ZEL Zeleň na budově a pozemku (UNI vk.1)
Pokyny pro vyhodnocení
| Hodnocení | Poznámky a pokyny ke zpracování |
| Certifikace návrhu budovy | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
| Certifikace budovy | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
| Shell and Core | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
| Rekonstrukce | Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená). |
Indikátor
Kreditové ohodnocení vycházející z procenta zazelenění plochy fasády, střechy a přilehlého pozemku.
Celkové vyhodnocení kritéria
Výsledné kreditové ohodnocení zeleně na budově a pozemku se stanoví jako součet všech získaných kreditů z uvedených modulů následovně:
$ K_{\textup{ZEL}}=K_{\textup{ZEL.ZP}}+K_{\textup{ZEL.ZS}}+K_{\textup{ZEL.ZF}}+K_{\textup{ZEL.PO}}+K_{\textup{ZEL.ST}} $
kde:
KZEL je výsledné kreditové ohodnocení zeleně na budově a pozemku;
KZEL.ZP je kreditové ohodnocení zeleně a vody na pozemku;
KZEL.ZS je kreditové ohodnocení zelených střech;
KZEL.ZF je kreditové ohodnocení zelených fasád;
KZEL.PO je kreditové ohodnocení stínění průsvitných ploch pomocí opadavých popínavých rostlin;
KZEL.ST je kreditové ohodnocení stromů vytvářejících stín na fasádu.
Specifické kriteriální meze
Do kriteriálních mezí vstupuje výsledné kreditové ohodnocení zeleně na budově a pozemku KZEL.
Tab. ZEL.1: Kriteriální meze pro ZEL Zeleň na budově a pozemku
| Výsledné kreditové ohodnocení KZEL | Body |
| 0 | 0 |
| 6 | 4 |
| 15 | 6 |
| 25 | 8 |
| ≥ 30 | 10 |
Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.