Záměr hodnocení

Posouzení rizika škod na budově způsobené povodněmi, technickou seizmicitou a umístěním na poddolovaném území.

Kontext

Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad.

V záplavových oblastech se podle územního plánu nesmí stavět, ovšem současná praxe vypadá někdy jinak.

Technická seizmicita zahrnuje všechny dynamické jevy způsobené člověkem a jeho stroji, dopravními prostředky a nářadím, které používá k různým činnostem. Zdroj technické seizmicity působí nepříznivě nejen na stavby, ale i na člověka, a tím dochází ke ztrátě komfortu.

Hornická činnost je spojená s hlubinnou těžbou surovin. V horninovém masivu se odebírá nerostná surovina, hlušina nebo i voda a zároveň se do vydobytých prostor vnášejí jiné hmoty, jako jsou zakládky, výztuže, apod. Reakcí na vydobyté objemy hmot z podzemí je trvalá deformace povrchu, kterou obecně nazýváme poklesy povrchu způsobené poddolováním. Vlastní fyzikální mechanismus těchto propadů bývá často podobný tomu, jaký je u poklesů vyvolaných procesy přírodními.

Literatura

• Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách
• Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Dostupné z: www.dibavod.cz
• Pirner, M.: Životní prostředí a technická seizmicita, Časopis stavebnictví 03/09
• Koukal, Z., Pošmourný, K.: Přírodní katastrofy a rizika. ISSN 1213‐3393
• ČSN 73 0040 Zatížení stavebních objektů technickou seismicitou a jejich odezva
• ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území
• Česká geografické služba – Geofond. Dostupné z: www.geology.cz
• Povodňový informační systém (POVIS). Dostupné z: http://webmap.dppcr.cz/dpp_cr/povis.dll?MAP=rizika