L.VHD intro (vi.1)

Záměr hodnocení

Podpora výstavby v místech s dobrou dostupností veřejné hromadné dopravy za účelem snížení negativních dopadů způsobených individuální automobilovou dopravou a zvýšení mobility obyvatel budovy.

Kontext

Doprava v ČR představuje, obdobně jako v jiných vyspělých zemích, jeden z hlavních faktorů, který při svém rozvoji nepříznivě ovlivňuje kvalitu životního prostředí. Největší podíl v tomto směru náleží dopravě silniční, jejíž negativní vliv se projevuje především v produkci emisí znečišťujících ovzduší, vyšší hladině hluku i v záboru půdy při výstavbě nebo rekonstrukcích silniční a dálniční sítě.

Se stále narůstajícím objemem dopravy vzrůstá i význam vlivů dopravy na životní prostředí. Jednou z nejnáročnějších forem dopravy je automobilová doprava, jejíž nároky na území jsou zcela jasně vidět ve městech. Rostoucí objem dopravy především v centrech měst vede pak napříč celou Evropou k opakovaným dopravním zácpám s mnoha nepříznivými důsledky zejména v podobě znečištění a ztraceného času. Každoroční dopady těchto jevů na evropské hospodářství se projevují ve ztrátě téměř 100 miliard EUR (1 % HDP EU).

V městské dopravě vzniká 40 % emisí CO2 a 70 % emisí jiných znečišťujících látek pocházejících ze silniční dopravy.

Ačkoliv se tyto jevy primárně projevují na místních úrovních daných měst, jejich celkový dopad je ve výsledku pociťován na úrovni celého kontinentu. Důsledky jsou změna klimatu, větší zdravotní problémy obyvatelstva, potíže v logistickém řetězci a již výše zmíněná finanční ztráta.

Doprava sama o sobě je jedním ze sektorů, které se řídí nejhůře vzhledem k emisím CO2. Růst dopravy a provoz poznamenaný častým popojížděním ve městských oblastech – navzdory pokroku v technologii automobilů – znamenají, že města jsou významným a rostoucím zdrojem emisí CO2, které přispívají ke změně klimatu. Změna klimatu způsobuje dramatické posuny v globálním ekosystému a k udržení dopadů na zvládnutelné úrovni jsou zapotřebí bezodkladná opatření. Nezbytné je snížení emisí ze všech zdrojů.

V rámci snahy o zlepšení stavu životního prostředí je třeba podporovat rozvoj těch druhů dopravy, které jsou příznivější životnímu prostředí. Jedná se o upřednostňování používání veřejné hromadné dopravy, zavádění integrovaných dopravních systémů, spolu s rozvojem ekologicky šetrných dopravních prostředků při současném trendu potlačování individuální automobilové dopravy.

Oblast výstavby budov toto může ovlivnit pouze v menší míře, a to především výběrem pozemku pro budoucí stavbu. Lze předpokládat, že obyvatelé domu, který je dostatečně napojen na systém veřejné hromadné dopravy, budou veřejnou hromadnou dopravu častěji preferovat před individuální automobilovou dopravou. Navíc má dobrá dostupnost příznivý sociální dopad. Vzhledem k tomu je nutné dbát na dobrou přístupnost veřejné hromadné dopravy z objektu. Přístupnost se týká především osob s pohybovým, zrakovým, sluchovým či mentálním postižením, osob pokročilého věku, těhotných žen, osob doprovázejících dítě v kočárku nebo dětí do tří let. Všechny tyto skupiny by měly mít zajištěn snadný přístup k infrastruktuře veřejné dopravy.

Literatura

  • Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, upravující podmínky provozování linkové osobní dopravy a městské hromadné dopravy autobusy
  • Zákon č. 119/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
  • Metodická pomůcka k zákonu č. 194/2010 Sb. ‐ Uplatňování legislativních norem v oblasti výběru dopravce pro zabezpečení dopravní obslužnosti veřejnými službami v přepravě cestujících
  • Zelená kniha: Na cestě k nové kultuře městské mobility, úřední dokument EK, KOM (2007) 551