S.RAD intro (vi.1)

Záměr hodnocení

Snížení zdravotních rizik (zejména rakoviny plic) v souvislosti s výskytem radonu z podloží v budovách.

Kontext

Radon je přírodní radioaktivní plyn, který vzniká jako jeden z produktů uran-rádiové přeměnové řady. Vzhledem k tomu, že uran je běžnou součástí zemské kůry, je nejzávažnějším zdrojem radonu v budovách jejich geologické podloží. Podružnými zdroji mohou být stavební materiály použité při výstavbě domu a dodávaná voda.

Radon se s poločasem 3,8 dne přeměňuje na tzv. dceřiné produkty, které mohou být po vdechnutí zachyceny na vnitřních površích průdušek a plic, kde ozařují tamní tkáně, což může vést až k rakovině plic. Radon a jeho dceřiné produkty zodpovídají za cca 15 % všech rakovin plic. Na základě rozsáhlých epidemiologických průzkumů je možné konstatovat, že přídavné riziko rakoviny plic od radonu roste přibližně o 16 % na každých 100 Bq/m3.

Aby se předešlo nadměrnému ozáření uživatelů staveb od radonu, byla Atomovým zákonem č. 263/2016 Sb. a vyhláškou č. 422/2016 Sb. zavedena tzv. referenční úroveň 300 Bq/m3, kterou je nežádoucí překročit. Hodnota 300 Bq/m3 ale ještě neznamená, že radiační ochrana je optimalizovaná. Novou úlohou pro projektanta tak je nalézt spolu s investorem tzv. optimalizovanou úroveň koncentrace radonu, která bude nižší než 300 Bq/m3 a na kterou se navrhne protiradonové opatření. Tato optimalizovaná (podle ČSN 73 0601:2019 návrhová) hodnota koncentrace radonu by měla představovat určitý kompromis mezi náklady na opatření a přínosem opatření v podobě ušetřené dávky. Každopádně se jedná o hodnotu individuální závislou na typu stavby, přání uživatele atd.

Při volbě návrhové hodnoty koncentrace radonu ve stavbě můžeme vzít v potaz stanovisko WHO, která již v roce 2009 doporučila referenční úroveň 100 Bq/m3. S přihlédnutím k situaci v ČR lze doporučit volbu návrhové hodnoty koncentrace radonu v intervalu 100 – 200 Bq/m3 s tím, že nižší hodnota je vhodná pro novostavby a vyšší hodnota pro stávající stavby.

Koncentrace radonu ve stavbě je nepřímo úměrná intenzitě větrání. Aby se předešlo případným sporům ohledně splnění požadavku na nepřekročení návrhové hodnoty koncentrace radonu ve stavbě, byla nově zavedena tzv. návrhová hodnota intenzity větrání. Je to taková intenzita větrání, při které je ve stavbě dosaženo návrhové hodnoty koncentrace radonu. Návrhová intenzita větrání se podle ČSN 73 0601:2019 uvažuje u přirozeně větraných staveb hodnotou 0,2 h–1. U staveb s nuceným větráním pobytového prostoru se tato hodnota určí podle provozního režimu nuceného větrání jako průměrná intenzita větrání v době užívání pobytového prostoru. Intenzita větrání se přitom měří současně s koncentrací radonu.

Výše uvedené legislativní předpisy požadují, aby každá stavba s obytným nebo pobytovým prostorem byla chráněna proti pronikání radonu z podloží. Typ a rozsah ochrany závisí na parametrech stavby, zdrojích radonu a skutečnosti, zda se jedná o stavbu nově projektovanou nebo stávající.

Literatura

  • Darby et al., Radon in homes and risk of lung cancer: collaborative analysis of individual data from 13 European case-control studies. BMJ 330 (2005) 223–227
  • Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje
  • ČSN 73 0601:2019 Ochrana staveb proti radonu z podloží
  • WHO handbook on indoor radon, a public health perspective. Geneva: WHO, 2009
  • Froňka, A., Jílek, K. Metodika stanovení výměny vzduchu ve vnitřním ovzduší budov s využitím pasivních integrálních měřidel indikačních plynů. Praha: Státní ústav radiační ochrany v.v.i., 2016
  • ČSN EN 15665/Z1:2011 Větrání budov – Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov