A.2 Princip hodnocení (AB vk.1)

A.2 Princip hodnocení

Verze metodiky 2020.1, typologie AB.

Základní princip hodnocení

Metodika SBToolCZ je založena na multikriteriálním principu, kdy do hodnocení vstupuje sada různých kritérií z oblasti udržitelné výstavby. Jejich rozsah se liší dle typu budovy a dle fáze životního cyklu, který je posuzován. Metodika SBToolCZ hodnotí kritéria, která jsou rozdělena do čtyř skupin – environmentální, sociální, ekonomika a management a lokalita. Některá řešení podporující jedno kritérium mohou být z hlediska jiných kritérií méně výhodná, proto je třeba z hlediska hodnocení komplexní kvality budovy hledat optimální řešení z pohledu více kritérií.

Každé kritérium má v tomto manuálu svůj kriteriální list, který obsahuje algoritmus hodnocení. Ten vede k obodování každého kritéria v jednotné škále 0 až 10 bodů – tzv. proces normalizace. Získané body se pak po přenásobení vahami kritérií sčítají (tzv. agregace) a na základě celkového bodového zisku se přidělí certifikát, který poukazuje na dosaženou úroveň budovy z hlediska udržitelné výstavby – Obr. A.BPH.1. Cílem procesu hodnocení (certifikace) tak je jeden souhrnný ukazatel (certifikát) komplexní kvality budovy.

Obr. A.BPH.1: Základní kroky v procesu hodnocení

Struktura kritérií a proces normalizace

Struktura hodnocených kritérií je rozdělena do tří základních skupin:

(1) environmentální kritéria (životní prostředí) – označení „E“;

(2) sociální kritéria (neboli také sociálně-kulturní) – označení „S“;

(3) ekonomika a management – označení „C“.

Ty jsou doplněny o skupinu čtvrtou – Lokalita. Ta se sice hodnotí a výsledek se prezentuje, ale nevstupuje do výsledného certifikátu kvality:

(4) lokalita – označení „L“.

Kriteriální listy jsou těžištěm metodiky SBToolCZ a v nich je popsán algoritmus hodnocení daných kritérií. Kriteriální listy obsahují následující položky:

▪ Záměr hodnocení;

▪ Kontext;

▪ Indikátor;

▪ Literatura;

▪ Pokyny pro vyhodnocení;

▪ Hodnotící moduly;

▪ Celkové vyhodnocení kritéria;

▪ Specifické kriteriální meze (benchmarky).

Proces hodnocení začíná v dílčích modulech. Moduly mohou obsahovat tabulky s možnostmi, vzorce a další způsoby, ale výsledkem modulu je vždy hodnota či kreditové ohodnocení. Kritérium se skládá minimálně z jednoho modulu. Kritérium obsahuje „Celkové vyhodnocení kritéria“ což je vzorec, který stanovuje, jak z příslušných modulů vznikne výsledná hodnota nebo výsledné kriteriální hodnocení, jež vstupují do kriteriálních mezí. V závěru kritéria je tabulka kriteriálních mezí, která pomocí benchmarků převede výslednou hodnotu či výsledné kreditové ohodnocení na body v rozmezí 0 až +10.

Cílem vyhodnocení kritéria je stanovit pomocí algoritmu hodnocení hodnotu indikátoru a tu pak pomocí kriteriálních mezí normalizovat na jednotnou stupnici. Tuto normalizaci je možné prezentovat jako porovnání hodnoty indikátoru s metodikou definovanými kriteriálními mezemi (tzv. benchmarky) pomocí kriteriální funkce (Obr. 4). Výsledkem je pak normalizovaná hodnota kritéria, která je na rozdíl od hodnoty indikátoru bezrozměrná.

Metodika SBToolCZ používá pro normalizaci číselnou stupnici v intervalu 0 až +10 v následujícím významu:

▪ interval 0 až 3,9 – obvyklý stav v ČR nebo splnění legislativních, či normativních požadavků (pokud jsou nadefinovány) – tento stav lze nazvat standardem,

▪ interval 4 až 5,9 – nadstandardní (dobrá) kvalita,

▪ interval 6 až 7,9 – vysoká kvalita,

▪ interval 8 až 10 – nejvyšší (nejlepší) kvalita, v některých případech také dosažení BAT (nejlepší dostupné technologie), nebo cíleně nastavený trend v oblasti udržitelné výstavby – Obr. 5. Body se zaokrouhlují vždy na 1 desetinné místo.

 

Obr. 5      Hodnoticí normalizovaná stupnice

Kriteriální meze jsou jeden z nejdůležitějších pilířů metodiky a vychází především ze statistických dat, či parametrických studií (především u kvantitativních kritérií – např. spotřeba primární energie), nebo jsou stanoveny na základě panelu vědeckých pracovníků a odborníků z oboru.

Proces agregace

Výsledné body ze všech kritérií se agregují, což znamená, že se dosažené normalizované body u jednotlivých kritérií přenásobí předem definovanými vahami. Tyto vážené body jednotlivých kritérií se sečtou a dostane se tak celkový (agregovaný) výsledek (opět v rozsahu 0 až +10), jehož hodnota pak reprezentuje celkovou úroveň komplexní kvality předmětné budovy.

Cílem agregace je tak spojení různorodých kritérií do jednoho konečného ukazatele. Výsledek je tak možné poměrně jednoduše a jasně prezentovat odborné i laické veřejnosti bez užití složitých popisů procesu hodnocení, různých vazeb, jejich závislostí, vlivů a okrajových podmínek.

Váhy mezi kritérii jsou stanoveny na základě vyhodnocení dat z panelu expertů a dalších významných okrajových podmínek (bližší popis algoritmu stanovení vah není předmětem tohoto manuálu). Váhy užité pro agregaci kritérií a skupin kritérií jsou uvedeny v kapitole A.CVK.

Skupinu kritérií Lokalita nelze projektantem/architektem přímo ovlivnit, proto má váhu 0 % a nevstupuje do hodnocení výsledného certifikátu.

Jednotlivá kritéria mají stanovenou váhu ve skupině tématicky podobných kritérií. Bodové hodnocení z kritérií je přenásobenou vahou daného kritéria. Bodové hodnocení skupiny kritérií se pohybuje v rozmezí 0 až +10.

  1. Celkové vyhodnocení

Jednotlivé skupiny kritérií mají stanovenou váhu. Bodové hodnocení skupiny kritérií je přenásobenou vahou dané skupiny. Výsledné bodové hodnocení se pohybuje v rozmezí 0 až +10.

Výsledný certifikát kvality

Výše uvedené procesy normalizace a agregace vedou k jednotnému bodovému ukazateli komplexní kvality budovy.

Na základě dosažených bodů dle výpočetních postupů uvedených výše se budově přiřadí certifikáty kvality, a to následovně:

▪ základní certifikát kvality – 0 až 3,9 bodů;

▪ bronzový certifikát kvality – 4 až 5,9 bodů;

▪ stříbrný certifikát kvality – 6 až 7,9 bodů;

▪ zlatý certifikát kvality – 8 až 10 bodů.

Jednotlivé dosažené stupně certifikátu kvality budovy mají své grafické symboly – Obr. 7.

Pro dosažení stříbrného a zlatého certifikátu je nutné navíc splnit požadavky na minimální počet bodů u povinných kritérií. Pokud by nebyl splněn požadavek minimálního počtu bodů v povinném kritériu a nebylo by to napraveno změnou návrhu budovy na vyhovující úroveň, potom se výsledný certifikát kvality posouvá směrem k horšímu certifikátu kvality.

Povinná kritéria a u nich požadovaný minimální počet bodů pro dosažení stříbrného a zlatého certifikátu kvality jsou prezentovány v kapitole A.CVK.

Obr. 7        Výsledné certifikáty kvality dle celkového skóre

Vyhodnocovací proces

Hodnocení se provádí podle dostupných podkladů od projektanta. Hodnotitel není zodpovědný za kontrolu splněný normových požadavků, ale v případě, kdy zjistí nesoulad s legislativními požadavky, nebude certifikát vydán. V některých modulech se nachází vyhodnocovací tabulky, které obsahují různé varianty řešení a jejich kreditové ohodnocení.

  • Pokud vyhodnocovací tabulka obsahuje „+“ před kreditovým ohodnocení, kredity se navzájem sčítají dle naplnění jednotlivých požadavků
  • Pokud vyhodnocovací tabulka neobsahuje „+“ před kreditovým ohodnocením, kredity se v jednotlivých položkách navzájem vylučují a jedná se o výběr 1 varianty.

Pokud není popsáno jinak a z daného hodnocení má vzejít jedna hodnota a hodnocení různých částí je odlišné, uvažuje se vážený průměr hodnocení dílčích celků přes plochy (případně objemy).

Množství energie (vyrobené v systémech OZE, dílčí a celkové roční spotřebované, …) (pro kritéria E.OZE, E.PEE, …) se vyčíslí z doložené odpovídající studie (PENB, EP, EA nebo na základě jakéhokoliv přesnějšího výpočtu). Uvedené hodnoty a jejich zdroje musí být konzistentní pro všechna kritéria, ve kterých je s těmito hodnotami počítáno.

Specifické pokyny pro vyhodnocení

Dle této metodiky je možné vyhodnotit novostavbu ve fázi návrhu (certifikace návrhu budovy), stávající budovu (certifikace budovy), budovu vystavěnou formou Shell and Core či rekonstrukci. Do hodnocení vždy vstupují všechna kritéria. Každé kritérium obsahuje kapitolu „Pokyny pro vyhodnocení“, kde je případně popsáno, pokud se pro danou fázi či formu budovy hodnotí něco specificky (např. započítání jen určitých modulů). Zbytek vyhodnocení se provádí podle shodného schématu. Vydaný certifikát budovy nebo návrhu budovy hodnocené jako rekonstrukce nebo shell and core je příslušně označen a odlišen.

Specifika hodnocení SBToolCZ pro rekonstrukce je možné využít pokud se jedná o změnu, jejíž podstata a rozsah vyžaduje zpracování projektové dokumentace a řízení stavebního úřadu podle platné legislativy, tj. jde o změnu dokončené stavby. Úpravy v rozsahu definice udržovacích prácí nejsou pomocí SBToolCZ hodnotitelné. Hodnotí se vždy výsledný stav po rekonstrukci objektu, ať se změny daných prvků týkají či nikoliv. V případně zásadní rekonstrukce, kdy dochází k odstranění a novému vybudování více než 50% objemu stavby se hodnotí podle schématu pro novostavby. Vydává se certifikát shodný s certifikátem pro novostavby. Hraniční případy, kdy není zřejmé o jakou fázi či formu budovy se jedná, je možné konzultovat s národní platformou SBToolCZ.

 

 

SBToolCZ: On-line metodika verze 2020.1. Vytištěno z webu www.sbtool.cz/metodika, kritérium A.2 a modul(y) typologie: AB.
Copyright ČVUT v Praze a Národní platforma SBToolCZ.