E.ZEL Zeleň na budově a pozemku (AB 2020/Test)

E.ZEL Zeleň na budově a pozemku

Verze metodiky 2020.test, typologie AB.

Záměr hodnocení

Podpora umístění zeleně na vnější obálce budovy a na přilehlém pozemku tak, aby vznikla co největší plocha s přírodním charakterem.

Kontext

Zeleň včetně vegetační nosné vrstvy (pěstebního substrátu) lze na budovách umísťovat jak na horizontální plochy (střechy), tak i na vertikální roviny (neprůsvitné fasády). Fasády (neprůsvitné až průhledné) je možné ozelenit popínavými rostlinami, které mají pěstební substrát umístěný na horizontální rovině. Nezastavěné plochy s rostlým terénem vytvářející parter budov a jsou vhodné pro umístění především velkých opadavých stromů, které dotvářejí s budovou celkovou funkční a estetickou kompozici.

Kvalitu zeleně a její působení na člověka a na životní prostředí lze rozdělit do několika základních oblastí:

Čistota vzduchu: Listy, kořeny rostliny, půda a mikroorganismy působí symbioticky a vytváří komplexní ekosystém, který je schopen asimilovat některé polutanty jako např. CO2, SO2, HCL. U stromů ještě dochází k dlouhodobému zachycování a ukládání těžkých kovů. Vypařování (evapotranspirace) způsobuje zvýšení vlhkosti prostředí (urbánní prostory bez zeleně 20–30 % RH), a zároveň dochází ke snížení prašnosti prostředí. Snižování prašnosti (u opadavých stromů až o 30 %) je také ovlivněno sedimentačními schopnostmi zeleně, které závisí na absolutním povrchu listů, pohyblivosti listů, proudění vzduchu, vlhkosti povrchu listů a charakteru sedimentu. Snížením prašnosti se zmenšuje objem pro člověka nebezpečných mikroorganismů ve vzduchu. Tyto organismy jsou dále inhibovány ze zeleně se uvolňujícími pryskyřicemi a fytoncidy (látky bránící růstu mikroorganismů = rostlinné antibiotikum). K dalšímu snížení množství mikroorganismů ve vzduchu, omezení anaerobních procesů a snížení úrovně přízemního ozonu (O3) přispívá dostatek kyslíku (O2), který rostliny produkují.

Snížení tepelné zátěže budov vč. tepelného stresu: Snížení tepelné zátěže budov je s pomocí zeleně dosahováno stíněním, zakrytím konstrukcí obálky budovy a adiabatickým chlazením (evapotranspirací). Opadavá zeleň (stromy, popínavé rostliny,…) efektivně reaguje na klimatické podmínky během roku. Se zvyšujícím se solárním zářením dochází k růstu listů a tím ke stínění jak přímého, tak odraženého solárního záření, ale i ke stínění sálavého tepla z okolí. Během podzimu listy naopak opadají a v zimních měsících není dopad solárního záření na budovu omezován. Vegetační prvky instalované na budovách vč. pěstebního substrátu zajistí ochranu zakryté obálky budovy před velkými výkyvy teplot, a to izolačními schopnostmi souvrství zeleně, v létě především tepelnou akumulací substrátu, evapotranspirací a ve většině případů zvýšením albeda. Tepelná akumulace je výrazně ovlivněna množstvím zachycené dešťové vody. Tepelná ochrana má dopad na úroveň tepelné zátěže budovy, ale i na prodloužení životnosti materiálů. Evapotranspirací z rostlin dochází k adiabatickému chlazení, tj. snížení teploty a zvýšení vlhkosti (efekt zvýšení vlhkosti, viz výše: „Čistota vzduchu“), resp. k úpravě mikroklimatu, které je příjemnější pro člověka.

Úprava úrovně hluku: Stromy nefungují jako efektivní bariéra proti šíření hluku, ale v případě umístění mezi budovami zkracují dobu dozvuku, resp. prostor vytvářejí z hlediska užívání člověkem příjemnější. Vegetace vč. substrátu umístěná na budově působí z hlediska doby dozvuku stejně pozitivně jako stromy. Z hlediska zvukové izolace obálky budovy záleží efektivita na konkrétním provedení.

Vliv na psychologii člověka: Pobyt v zeleni (krajina, lokální park ve městě, zahrada, přírodní prvky okolo budov,…), ať již aktivní, nebo pasivní, pozitivně ovlivňuje emoce, redukuje psychofyzikální napětí a obnovuje schopnost provádění činností, které vyžadují koncentraci. Výhled do zeleně redukuje stres (snižuje krevní tlak) a podporuje pozitivní pocity (štěstí, přátelskost) a zároveň potlačuje negativní emoce jako je smutek, strach a mrzutost, resp. evokuje příjemné estetické prožitky, zvyšuje soustředěnost a zrychluje psychické zotavení.

Indikátor

Kreditové ohodnocení vycházející z procenta zazelenění plochy fasády, střechy a přilehlého pozemku.

Literatura

  • Bowler D, et al., Urban greening to cool towns and cities: A systematic review of the empirical evidence, Landscape and Urban Planning, Volume 97, Issue 3, 15 September 2010, Pages 147-155, ISSN 0169-2046
  • Gulyas A, et al., Assessment of the microclimatic and human comfort conditions in a complex urban environment: Modelling and measurements, Building and Environment, Volume 41, Issue 12, December 2006, Pages 1713-1722, ISSN 0360-1323
  • Mayer H, Matzarakis A. Th e urban heat island seen from the angle of human-biometeorology. Proceedings of the international symposium on monitoring and management of urban heat island, Fujisawa, Japan; 1997. p. 84–95.
  • Oliveira S, Andrade H, Vaz T. Th e cooling eff ect of green spaces as a contribution to the mitigation of urban heat. A case study in Lisbon, Building and Environment (2011)
  • Tencar J., Infl uence of interior plants on the thermal microclimate inside closed atria of office buildings. Disertační práce k získání akademického titulu Ph.D. (Vliv interiérové zeleně na vnitřní tepelné mikroklima v uzavřených atriích administrativních budov). 2010. 129 l.
  • Wagner, B. 1982. Teorie vývoje a tvorby krajiny I.: Všeobecný význam zeleně v životě člověka a společnosti. Praha : SPN, 1982. p. 79. ISBN 17-431-82.
  • White E, Gatersleben B, Greenery on residential buildings: Does it aff ect preferences and perceptions of beauty?, Journal of Environmental Psychology, Volume 31, Issue 1, March 2011, Pages 89-98, ISSN 0272-4944

Hodnoticí moduly

Následující text předkládá postup pro přidělení kreditů na základě naplnění uvedených modulů. Pokud se některé zelené plochy, resp. hodnocený účinek, překrývají, kredity se započítávají pouze jednou.

Do hodnocení vstupují výsledky z modulů:

  • ZEL.PO - Stínění průsvitných ploch pomocí opadavých popínavých rostlin
  • ZEL.ST - Stromy vytvářející stín na fasádě
  • ZEL.ZF - Zelené fasády
  • ZEL.ZP - Zeleň a voda na pozemku
  • ZEL.ZS - Zelené střechy

Následuje detailní popis hodnocení v jednotlivých modulech.

ZEL.PO
Stínění průsvitných ploch pomocí opadavých popínavých rostlin

Stínění průsvitných částí fasády je uvažováno pouze s pomocí opadavých popínavých rostlin umístěných v takové poloze, aby bylo dosaženo dostatečného stínění.

Pozn.: I přes stínění zelení, by se měla udržet dostatečná úroveň denního osvětlení.

Procento průsvitné, osluněné části fasády, která je stíněna opadavými, popínavými rostlinami se spočte jako:

kde:

PPS je procento průsvitné, osluněné části fasády, která je stíněna opadavými, popínavými rostlinami [%]

SZ plocha průsvitné, osluněné části fasády, která je stíněna popínavými rostlinami, které na zimu opadávají [m2]

PF je plocha průsvitné, osluněné části fasády [m2]
(pozn. Osluněnou částí fasády jsou myšleny fasády od východní, přes jižní, až po západní orientaci)

Podle procenta průsvitné, osluněné části fasády, která je stíněna opadavými, popínavými rostlinami se přidělují kredity KZEL.PO dle Tab. ZEL.PO.1.

Tab. ZEL.PO.1: Přidělení kreditu KZEL.PO na základě plochy popínavé zeleně stínící průsvitné části osluněné fasády

Procento průsvitné, osluněné části fasády, která je stíněna opadavými popínavými rostlinami – PPS [%] Kredity KZEL.PO
0 % 0
100 % 10

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

ZEL.ST
Stromy vytvářející stín na fasádě

Opadavé rostliny před osluněnou částí fasády, jsou žádané, jelikož v letních měsících stíní a snižují tak riziko přehřívání a přes zimu mohou sluneční paprsky objekt ohřívat.

Procento osluněných fasád stíněných opadavým stromem se spočte jako:

kde:

PSS je procento osluněných fasád stíněných opadavým stromem [%]

KPK je plocha kolmého průmětu koruny opadavého stromu na osluněné části fasády [m2]
(pozn.: Uvažují se pouze ty stromy, které jsou osazené v rostlém terénu ve vzdálenosti maximálně 2x průměr koruny stromu od fasády. Pokud se některé zelené plochy překrývají (i napříč moduly), kredity se započítávají pouze jednou (viz příklad).)

OF je plocha osluněné části fasády (včetně průsvitných ploch) [m2]
(pozn. Osluněná část fasády je fasáda s orientací od východu, přes jih, až po západ.)

Podle procenta osluněných fasád stíněných opadavým stromem se přidělují kredity KZEL.ST dle Tab. ZEL.ST.1.

Tab. ZEL.ST.1: Přidělení kreditu KZEL.ST dle stínění stromů na osluněné části fasád

Procento osluněných fasád stíněných opadavým stromem – PSS [%] Kredity KZEL.ST
0 % 0
100 % 10

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

Příklad – stínění stromem

Pokud vertikální průmět stromu na jižní fasádu je 40 m2 a jižní fasáda o ploše 800 m2 je z 50 % pokryta popínavou zelení a průmět koruny stromu z 20 % zasahuje zeleň na fasádě, tak se kredity kalkulují jako:

Kritéria mají stejnou váhu, takže není důležité pořadí.

Kredity KZEL.ZF: fasáda o ploše 800 m2 je z 50 % pokryta popínavou zelení … 50 % → 5 kreditů.

Kredity KZELST: plocha průmětu stromu 40 m2 z 20 % zasahuje na zeleň … 40 · (0,8) = 32 m2 lze započítat 32 / 800 = 4 % → 0,4 kreditu.

ZEL.ZF
Zelené fasády

Krytí (stínění) neprůsvitných částí fasády je možné jak popínavými rostlinami, tak rostlinami se substrátem. V případě překrytí stejné plochy neprůsvitné fasády oběma typy zeleně se kredity udělují pouze za jeden typ.

Procento zelených fasád se spočte jako:

kde:

PZF je procento zelených fasád z celkové plochy neprůsvitné části fasády [%]

EZF je plocha extenzivních zelených fasád z celkové plochy neprůsvitné části fasády [m2]
(pozn.: Zazelenění formou popínavé vegetace.)

IZF je plocha intenzivních zelených fasád z celkové plochy neprůsvitné části fasády [m2]
(pozn.: Zazelenění formou vegetace se substrátem na vertikální ploše.)

PNF je plocha neprůsvitné části fasády celkem [m2]

Podle procenta zelených fasád z celkové plochy neprůsvitné části fasády se přidělují kredity KZEL.ZF dle Tab. ZEL.ZF.1.

Tab. ZEL.ZF.1: Přidělení kreditu KZEL.ZF na základě procenta zelených fasád z celkové plochy neprůsvitné části fasády

Procento zelených fasád na neprůsvitné části fasády – PZF [%] Kredity KZEL.ZF
0 % 0
100 % 10

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

ZEL.ZP
Zeleň a voda na pozemku

Modul zeleň a voda na pozemku vyjadřuje, kolik zeleně (popřípadě vody) se nachází na přilehlém terénu.

Procento zazelenění pozemku se spočte jako:

kde:

PZP je procento zazelenění pozemku [%]

PZ je plocha rostlého terénu pokrytá vegetací (či vodním prvkem) na části pozemku nezastavěného hlavním objektem a zároveň majetkově náležící k objektu [m2]
(pozn.: Horizontální průmět koruny stromu zasazeného dorostlého terénu se započítá jako plocha rostlého terénu pokrytá vegetací. Plochy pokryté zatravňovacími dlaždicemi lze započítat jako plochu rostlého terénu pokrytého vegetaci, ale plocha se přenásobí koeficientem 0,6 [-].)

PP je plocha pozemku nezastavěného hlavním objektem a zároveň majetkově náležící k objektu (tzn. včetně komunikací, přístřešků, …) [m2]

Podle procenta zazelenění pozemku se přidělují kredity KZEL.ZP dle Tab. ZEL.ZP.1.

Tab. ZEL.ZP.1: Přidělení kreditu KZEL.ZP na základě procenta zazelenění pozemku

Procento zazelenění pozemku – PZP [%] Kredity KZEL.ZP
 0 % 0
100 % 10

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

ZEL.ZS
Zelené střechy

Zelené střechy zde dělíme dle náročnosti údržby a mocnosti substrátu na extenzivní a intenzivní.

Extenzivní zelené střechy jsou vhodné pro vegetaci, která při minimální údržbě snese extrémní podmínky střídání tepla, sucha a mrazu. Obvykle se jedná se o střechy s mocností substrátu do 15 cm včetně. Oproti tomu intenzivní zelené střechy vyžadují pravidelnou údržbu a zálivku. Mocnost substrátu je více než 15 cm. Dle mocnosti substrátu je možné využít různé typy vegetace (byliny, keře i nízké stromky).

Procento zelených střech se spočte jako:

kde:

PZS je procento zelených střech [%]

EZS je plocha extenzivních zelených střech [m2]

IZS je plocha intenzivních zelených střech [m2]
(pozn. horizontální průmět koruny stromu na zpevněný povrch (např. dlažba, palubky, …) se započítává do plochy zeleně)

PS je plocha střech celkem [m2]

Podle procenta zelených střech PZS se přidělují kredity KZEL.ZS dle Tab. ZEL.ZS.1.

Tab. ZEL.ZS.1: Přidělení kreditu KZEL.ZS na základě procenta zelených střech

Procento zelený střech – PZS [%] Kredity KZEL.ZS
0 % 0
100 % 10

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

Pokyny pro vyhodnocení

Hodnocení Poznámky a pokyny ke zpracování
Certifikace návrhu budovy Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená).
Certifikace budovy Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená).
Shell and Core Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená).
Rekonstrukce Hodnotí se stav zeleně ve své finální navrhované podobě – vegetačním stavu (původní i nově navržená).

Celkové vyhodnocení kritéria

Celkové vyhodnocení kritéria se vyhotoví jako součet všech získaných kreditů z výše uvedených modulů.

KZEL = KZEL.ZP + KZEL.ZS + KZEL.ZF + KZEL.PO + KZEL.ST

kde:

KZEL je kreditové ohodnocení zeleně na budově a pozemku;

KZEL.ZP je dílčí kreditové ohodnocení zeleně a vody na pozemku;

KZEL.ZS je dílčí kreditové ohodnocení zelených střech;

KZEL.ZF je dílčí kreditové ohodnocení zelených fasád;

KZEL.PO je dílčí kreditové ohodnocení stínění průsvitných ploch pomocí opadavých popínavých rostlin;

KZEL.ST je dílčí kreditové ohodnocení stromů vytvářejících stín na fasádu.

Specifické kriteriální meze

Do kriteriálních mezí vstupuje výsledné kreditové ohodnocení KZEL.

Tab. ZEL.1: Kriteriální meze pro ZEL Zeleň na budově a pozemku

Kreditové ohodnocení KZEL Body
0 0
6 4
15 6
25 8
≥ 30 10

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

SBToolCZ: On-line metodika verze 2020.test. Vytištěno z webu www.sbtool.cz/metodika, kritérium E.ZEL a modul(y) ZEL.PO,ZEL.ST,ZEL.ZF,ZEL.ZP,ZEL.ZS, typologie: AB.
Copyright ČVUT v Praze a Národní platforma SBToolCZ.