E.ZSV Zadržování srážkových vod (AB vk.1)

E.ZSV Zadržování srážkových vod

Verze metodiky 2022, typologie AB.

Záměr hodnocení

Maximalizace retence vody na pozemku a budově za účelem zachování malého vodního cyklu, menší zátěže kanalizační sítě, snížení rizika lokálních povodní a omezení přehřívání zastavěných ploch.

Kontext

S rostoucí urbanizací krajiny se velmi narušuje její přirozený vodní režim. Ve volné přírodě se voda vsakuje, je spotřebována rostlinami a následně se odpařuje z jejich listů (transpirace) nebo se odpařuje přímo z povrchů, na které dopadne a z různých vodních ploch (evaporace). Fungují zde tedy mechanismy, kterými se voda vstřebává a zůstává tak v místě spadu srážek. Teprve srážková voda, která se takto nespotřebuje odtéká do řek a následně do moře. Voda transpirovaná a evaporovaná (souhrnně evapotranspirace) pak při vhodných kondenzačních podmínkách v atmosféře opět spadne na povrch země ve formě srážek, a to v přibližně ve stejném regionu, odkud se vypařila. Tomuto mechanismu říkáme malý vodní cyklus.  Při evapotranspiraci se spotřebovává velké množství skupenského tepla na přeměnu kapalné vody v páru, důsledkem toho je ochlazování prostředí. Přirozený vodní režim krajiny tedy zajišťuje stabilní tepelně vlhkostní podmínky na daném území.

Zastavěná krajina je od toho přirozeného fungování velmi vzdálená. Ze všech zpevněných ploch a střech je tradičně voda odváděna kanalizací do potoků a řek a těmi odtéká do moře. Ke vsakování a transpiraci dochází pouze na zelených plochách, evaporace ze zpevněných ploch je poměrně malá.

Masivní odtok srážkové vody z urbanizované krajiny, ale také z ploch zhutněných intenzivním zemědělstvím způsobuje hned několik palčivých problémů:

  • Odtokem velkého množství vody do řek a do moře se oslabuje malý vodní cyklus nad pevninou a dochází tak k vysušování krajiny nejen přímo v sídle, ale do určité míry v celém regionu.
  • V zastavěné krajině je evapotranspirace značně omezena, a tak je zde vyšší teplota vzduchu. Tento fenomén nazýváme tepelným ostrovem.
  • Vzhledem k velmi nízké retenční kapacitě zástavby dochází při větších deštích k přetížení kanalizace. V případě jednotné kanalizace může při přetížení snadno dojít k tomu, že se spolu s dešťovou vodou dostanou do vodního toku také splašky.
  • Území s nedostatečnou retenční kapacitou způsobuje nepřirozeně prudké přívaly srážkových vod do vodotečí, což vede k častým povodním.
  • Zpevněné povrchy a necitlivým zemědělstvím zhutněná krajina omezuje vsakování dešťových vod a spolu s ubýváním srážek (redukovaný malý vodní cyklus) tak může docházet k poklesu hladiny spodní vody a vysychání vodních zdrojů.

Abychom předešli zhoršování těchto problémů způsobených urbanizací, je vhodné při plánování nové výstavby, rekonstrukci, ale také úprav veřejných prostranství usilovat o to, aby se co nejvíce srážek na území zadrželo a plnilo své přirozené funkce. Pokud jich část přeci jen musíme odvést kanalizací pryč, je vhodné alespoň vodu pozdržet a vypouštět škrceně, aby nepřispívala k přetížení stokové sítě a rozvodnění řek. Zadržování a vsakování vody na vlastním pozemku ukládá vodní zákon, doporučuje se však retenci pozemku posilovat i nad rámec povinností daných tímto zákonem. Lze toho dosáhnout co největším podílem zeleně na pozemku, nebo i na střeše, nahrazením zpevněných povrchů povrchy, které vodu vsakují (zatravňovací tvárnice, dlažba se širokými spárami, mlatové povrchy) a samozřejmě také zadržováním dešťové vody v nádržích, ze kterých ji pak můžeme využít na zalévání, splachování a další účely. Využívání srážkových vod v budově je řešeno v kritériu E.UPV Úspora pitné vody.

Indikátor

Kreditové ohodnocení průměrného odtokového součinitele a opatření podporující zamezení odtoku srážkové vody z pozemku.

Literatura

  • ČSN EN 752 Odvodňovací a stokové systémy vně budov – Management stokového systému
  • ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod
  • Český hydrometeorologický ústav. Dostupné z: www.chmi.cz
  • Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby; Vyhláška č. 20/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
  • ČHMÚ: Informace o klimatu. Dostupné z: http://old.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html http://www.tzb-info.cz/docu/tabulky/0001/000105_help.html
  • Zákon č. 254/2001 Sb.Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
  • ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace

Pokyny pro vyhodnocení

Hodnocení Poznámky a pokyny ke zpracování
Certifikace návrhu budovy Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 
Certifikace budovy Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 
Shell and Core Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 
Rekonstrukce Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 

Hodnoticí moduly

Předmětem hodnocení jsou navržená opatření, která přispívají k zachování malého vodního cyklu, k menší zátěží kanalizační sítě, ke snížení rizika lokálních povodní a omezení přehřívání zastavěných ploch. Mezi tato opatření patří zachycení vody na různých plochách budovy a pozemku, či v jejich souvrstvích, dále v akumulačních nádržích, vodních povrchových nádržích a jiných vsakovacích systémech. Pozemek v tomto kritériu je uvažován dle definice „hodnocený pozemek“ ve slovníčku pojmů. V rámci kritéria se uvažuje vždy s plochami půdorysného průmětu povrchů.

Do hodnocení vstupují výsledky z modulů:

Následuje detailní popis hodnocení v jednotlivých modulech.

ZSV.OP
Opatření podporující zadržení srážkové vody na pozemku

Opatření podporující zadržení srážkové vody na pozemku je hodnoceno dle typu aplikovaných opatření v Tab. ZSV.OP.1.  Maximální počet kreditů KZSV.OP v daném modulu je 10.

Tab. ZSV.OP.1: Hodnocení způsobu zadržení srážkové vody na pozemku

Typ opatření

 

Kredity KZSV.OP

 

Opatření malého rozsahu

Opatření velkého rozsahu
Vsakovací průleh, rýha, průleh-rýha, plošné vsakování

+5

+10
Vsakovací nádrž, vsakovací bloky

+5

+10
Retenční objekty

+5

+10
Akumulační zařízení (nádrže)

+5

+10
Suché retenční nádrže (poldry)

+5

+10
Retenční dešťová nádrž se zásobním prostorem

+5

+10
Umělé mokřady

+5

+10
Jezírko se vsakováním

+5

+10
Jezírko bez vsakování

+3

+6
Fontány a mlžítka na srážkovou vodu

+3

+6

Pozn. Opatření velkého rozsahu je takové opatření, které zadržuje srážkovou vodu z více než poloviny plochy hodnoceného pozemku nebo zachycuje víc než polovinu objemu zadržené srážkové vody podle projektové dokumentace.

ZSV.OS
Odtokový součinitel povrchů budov a pozemku

Odtokový součinitel jednotlivých ploch lze stanovit na základě tabulky Tab. ZSV.OS.1. Pro plochu s přesně definovaným souvrstvím lze odtokový součinitel stanovit na základě informací od výrobce (je nutné doložit zdroj uvažovaných hodnot), nebo na základě měření v akreditované zkušebně podle platných českých norem.

Tab. ZSV.OS.1: Odtokový součinitel z různých povrchů

Druh odvodňované plochy; druh úpravy povrchu

Sklon povrchu

do 1 %

1 % až 5 %

nad 5 %

Odtokový součinitel f [-]
Střechy s propustnou horní vrstvou o tloušťce do 100 mm (vegetační střechy)

0,7

0,7

0,8
Střechy s propustnou horní vrstvou o tloušťce nad 100 do 250 mm (vegetační střechy)

0,4

0,4

0,5
Střechy s propustnou horní vrstvou o tloušťce nad 250 mm (vegetační střechy)

0,3

0,3

0,3
Střechy s vrstvou kačírku (štěrku) na nepropustné vrstvě

0,9

0,9

0,9
Střechy s nepropustnou horní vrstvou

1,0

1,0

1,0
Asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár

0,7

0,8

0,9
Dlažby s pískovými spárami

0,5

0,6

0,7
Upravené štěrkové plochy

0,3

0,4

0,5
Neupravené a nezastavěné plochy

0,2

0,25

0,3
Komunikace ze zatravňovacích tvárnic

0,2

0,3

0,4
Komunikace ze vsakovacích tvárnic

0,2

0,3

0,4
Sady, travnaté hřiště

0,1

0,15

0,2
Zatravněné plochy

0,05

0,1

0,15
Vodní plocha (jezírko, rybník, potok aj.)

1,0*

1,0*

1,0*

*Odtokový součinitel je uvažovaný pro vodní plochu, ze které srážková voda okamžité odtéká (řeka, jezírko s přepadem v úrovni hladiny apod.). V případě uvažování částečné retence se odtokový součinitel adekvátně upraví (nutno doložit).

Průměrný odtokový součinitel FB povrchů budov

Množství srážkové vody zachycené na budově, vsáknuté a vypařené je závislé na průměrném odtokovém součiniteli FB, který se stanoví dle vzorce:

$ F_{\textup{B}} = \sum_{i=1}^{n}\frac{A_{B_{i}}\cdot f_{i}}{A_{B}} $ ; $ A_{B}+A_{P}=A $

kde:

FB je průměrný odtokový součinitel povrchů budov [-];

ABi je plocha i‐tého povrchu půdorysného průmětu budovy [m2];

AB je plocha půdorysného průmětu všech střech, balkonů a teras [m2];

AP je plocha půdorysného průmětu všech ostatních ploch na pozemku [m2];

A je celková plocha hodnoceného pozemku [m2];

fi je odtokový součinitel i‐tého povrchu budovy [‐] (viz Tab. ZSV.OS.1).

Průměrný odtokový součinitel povrchů budov se shrne do tabulky, viz Tab. ZSV.OS.2.

Tab. ZSV.OS.2: Odtokový součinitel povrchů budov

Typ povrchu

Plocha

Odtokový součinitel

ABi [m2]

fi [-]
Povrch B1

AB1

f1
Povrch B2

AB2

f2
…

…

…
Povrch Bn

ABn

fn
Celkem

AB

–
Průměrný odtokový součinitel FP z ostatních povrchů na pozemku

Množství srážkové vody zachycené na ostatních površích na pozemku, vsáknuté a vypařené je závislé na průměrném odtokovém součiniteli FP, který se stanoví dle vzorce:

$ F_{\textup{P}} = \sum_{i=1}^{n}\frac{A_{P_{i}}\cdot f_{i}}{A_{P}} $ ; $ A_{B}+A_{P}=A $

kde:

FP je průměrný odtokový součinitel ostatních ploch na pozemku [-];

AP je plocha i‐tého povrchu půdorysného průmětu ostatních ploch na pozemku [m2];

AB je plocha půdorysného průmětu všech střech, balkonů a teras [m2];

AP je plocha půdorysného průmětu všech ostatních ploch na pozemku [m2];

A je celková plocha hodnoceného pozemku [m2];

fi je odtokový součinitel i‐tého povrchu na pozemku [‐] (viz Tab. ZSV.OS.1).

Průměrný odtokový součinitel ostatních povrchů hodnoceného pozemku se shrne do tabulky, viz Tab. ZSV.OS.3.

Tab. ZSV.OS.3: Odtokový součinitel ostatních povrchů pozemku

Typ povrchu

Plocha

Odtokový součinitel

APi [m2]

fi [-]
Povrch P1

AP1

f1
Povrch P2

AP2

f2
…

…

…
Povrch Pn

APn

fn
Celkem

AP

–

 

Hodnocení průměrného odtokového součinitele se provede podle tabulek Tab. ZSV.OS.4 a Tab. ZSV.OS.5.

Tab. ZSV.OS.4: Hodnocení průměrného odtokového součinitele povrchů budov

Průměrný odtokový součinitel FB [-]

HFB

≥ 0,7

0

≤ 0,1

10

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

Tab. ZSV.OS.5: Hodnocení průměrného odtokového součinitele ostatních povrchů na pozemku

Průměrný odtokový součinitel FP [-]

HFP

≥ 0,5

0

≤ 0,1

10

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

Kreditové ohodnocení modulu ZSV.OS se spočte podle vzorce:

$ K_{\textup{ZSV.OS}} = HFB + HFP $

kde:

KZSV.OS je kreditové ohodnocení odtokového součinitele povrchů budov a pozemku;

HFB je hodnocení průměrného odtokového součinitele povrchů budov (Tab. ZSV.OS.4);

HFP je hodnocení průměrného odtokového součinitele ostatních povrchů na pozemku (Tab. ZSV.OS.5).

Celkové vyhodnocení kritéria

Výsledné kreditové ohodnocení se stanoví dle vzorce:

$ K_{\textup{ZSV}}=K_{\textup{ZSV.OS}}+K_{\textup{ZSV.OP}} $

kde:

KZSV je výsledné kreditové ohodnocení zadržování srážkových vod;

KZSV.OS je kreditové ohodnocení odtokového součinitele povrchů budov a pozemku;

KZSV.OP je kreditové ohodnocení opatření podporující zadržení srážkové vody na pozemku.

Specifické kriteriální meze

Do kriteriálních mezí vstupuje výsledné kreditové ohodnocení zadržování srážkových vod KZSV.

Tab. ZSV.1: Kriteriální meze pro ZSV Zadržování srážkových vod

Výsledné kreditové ohodnocení KZSV

Body

0

0

≥ 30

10

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

Otázky a odpovědi

Tato sekce slouží ke sdílení zkušeností a zodpovídání dotazů k metodice jejími autory.

SBToolCZ: On-line metodika verze 2022. Vytištěno z webu www.sbtool.cz/online, kritérium E.ZSV a modul(y) ZSV.OP (vm.1),ZSV.OS (vm.1), typologie: AB.
Copyright ČVUT v Praze a Národní platforma SBToolCZ.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *