S.VIZ Vizuální komfort (RD vk.1)

S.VIZ Vizuální komfort

Verze metodiky 2022, typologie RD.

Záměr hodnocení

Zajištění zrakové pohody v interiérových prostorech s trvalým pobytem osob s maximálním využitím denního osvětlení.

Kontext

Denní světlo je důležitou fyziologickou a psychologickou potřebou našeho organismu, a proto je pro nás nenahraditelné. Pracovní výkon, únava zraku i únava celková ovlivňuje významně právě kvalita denního osvětlení a jeho úroveň, neboť většina aktivit člověka souvisí s vykonáváním zrakové práce nebo s potřebou získávat zrakové informace. Vnitřní prostory je třeba navrhovat pro všechny uživatele daného prostoru. Zraková pohoda proto musí být zajištěna pro všechny předpokládané zrakové činnosti a pro navržený způsob využití daného prostoru.

Hlavním požadavkem z hlediska osvětlení je zrakový komfort, který je popisován jako příjemný fyziologický stav organismu vyvolaný světelným prostředím, které je potřebné pro konání efektivní práce, pro odpočinek a které splňuje hygienické limity. Zraková pohoda vyjadřuje vytvoření odpovídajících světelných podmínek, které odpovídají pocitům vyplývajícím z vnitřního ladění organismu. Zrakové vnímání je ovlivněno několika faktory: složením, směrem a světelným tokem zdroje světla, zrakovým orgánem, časovou nestálostí, dobou pobytu člověka v uzavřeném prostoru a vlastnostmi povrchů vymezujících daný prostor.

Pro zajištění vyhovujícího světelného prostředí se musí s ohledem na zajištění požadavků kladených ČSN EN 17037  splnit požadavky:

  1. kvantitativní:
    • úroveň denního osvětlení – činitel denní osvětlenosti;
  2. kvalitativní:
    • rovnoměrnost osvětlení;
    • rozložení světelného toku a převládající směr světla;
    • rozložení jasů ploch v pohledovém poli;
    • zabránění oslnění;
    • světelně technické vlastnosti interiéru;
    • výhled z místnosti;
    • výskyt dalších jevů, které ovlivňují zrakovou pohodu (barva světla a podobně).

Mezi nutné podklady potřebné k jednotlivým výpočtům patří zejména:

  • projektová dokumentace;
  • situace stínících objektů;
  • světelně technické posouzení daných místností.

Hodnocení denního osvětlení v interiéru budov je stanoveno legislativně v normě ČSN EN 17037. Využívají se i platné části stávajících norem ČSN 73 0580-1 až 4.

Metodika SBToolCZ hodnotí naplnění normových požadavků a zlepšení zrakové pohody obyvatel budovy nad rámec těchto požadavků.

Viditelnost oblohy a odstupová vzdálenost jsou částečně promítnuty ve výpočtu činitele denní osvětlenosti, metodika SBToolCZ ji ovšem hodnotí samostatně, neboť zajišťuje pozitivnější vnímání okolí budovy a tím zajišťuje vizuální komfort.

Indikátor

Kreditové ohodnocení na základě kvality návrhu budovy a jejích jednotlivých prostorů v oblasti denního osvětlení z hlediska kvantitativního i kvalitativního.

Literatura

  • ČSN 73 0580 Část 1: Základní požadavky, Denní osvětlení budov‐ Část 2: Denní osvětlení obytných budov
  • ČSN EN 12464‐1: 2002 Světlo a osvětlení ‐ Osvětlení pracovních prostorů ‐ Část I: Vnitřní pracovní prostory
  • ČSN 73 0580-3: Denní osvětlení budov. Část 3: Denní osvětlení škol. Praha: ČNI,  1994, 8 s. Zohledněny změny Z1 z r. 1996 a Z2 z r. 1999.
  • Vyhláška č. 13/2005 Sb. o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve znění pozdějších předpisů.
  • Vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Praha: Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ve znění pozdějších předpisů.
  • Vyhláška č. 343/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Praha: Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ve znění pozdějších předpisů.
  • Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Ve znění pozdějších předpisů.
  • Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Ve znění pozdějších předpisů.
  • Nařízení vlády č. 178/2001 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Pokyny pro vyhodnocení

Hodnocení Poznámky a pokyny ke zpracování
Certifikace návrhu budovy Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 
Certifikace budovy Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 
Shell and Core Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 
Rekonstrukce Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 

Hodnoticí moduly

Obecné informace k činiteli denní osvětlenost:

Hodnocení činitele denní osvětlenosti se provádí v kontrolních bodech na vodorovné pracovní rovině, která je určena ČSN EN 17037. Srovnávací rovina je u hodnocených prostorů vodorovná a umisťuje se u většiny prostorů do výšky 850 mm nad podlahou. U prostorů, které to svým způsobem vyžadují, jako např. tělocvičny, komunikace a podobně, je srovnávací rovina v úrovni podlahy.

U všech prostorů (kromě obytných) jsou limitní hodnoty vztažené k zajištění alespoň nejnižší možné hodnoty:

  • minimálního cílového činitele denní osvětlenosti DTM (%), který musí být splněn alespoň na 95% plochy místnosti nebo funkčně vymezeného prostoru
  • a zároveň cílového činitele denní osvětlenosti DT (%), který musí být splněn alespoň na 50% plochy místnosti nebo funkčně vymezeného prostoru.

Přednostně se vyhodnocují místnosti, u kterých se předpokládá, že budou hodnoty činitele denní osvětlenosti nejnižší. Je-li limit splněn, vyplývá z logiky věci, že místnosti méně stíněné limit splní taktéž.  U obdobně stíněných místností lze hodnoty převzít z výsledků posouzených místností.

Je-li prostor vyčleněn pro více zrakových činností, navrhne se tak, aby byly splněny požadavky na nejnáročnější uvažovanou zrakovou činnost. Lze-li zrakové činnosti vymezit jen na část vnitřního prostoru, může se denní osvětlení odstupňovat na základě vymezení v architektonické studii či jiného podkladu.

Do hodnocení vstupují výsledky z modulů:

Následuje detailní popis hodnocení v jednotlivých modulech.

Činitel denní osvětlenosti

Základní požadavky týkající se činitele denní osvětlenosti v obytných místnostech jsou uvedeny v ČSN 73 0580-2 a v ČSN EN 17037. Splnění hodnot činitele denní osvětlenosti se ověřuje ve dvou kontrolních bodech umístěných na srovnávací rovině ve výšce 0,85 m nad podlahou. Půdorysně jsou kontrolní body umístěné 1 m od bočních stěn a v polovině hloubky místnosti, nejdále však 3 m od okna (viz. Obr. VIZ.CB.1).

Obr. VIZ.CB.1: Poloha kontrolních bodů v jednostranně osvětlené obytné místnosti

Pro obytné místnosti platí požadavky:

  • Minimální hodnota činitele denní osvětlenosti je v obou kontrolních bodech Dmin = 0,7 % a zároveň průměr z obou těchto hodnot musí být nejméně Dm = 0,9 %.
  • Jsou-li osvětlovací otvory ve dvou stýkajících se stěnách, stačí, jsou-li požadavky splněny alespoň v jedné dvojici kontrolních bodů.

Splnění těchto požadavků více méně zajišťuje splnění požadavků kladených na běžné zrakové činnosti (min. D = 1,5%) v blízkosti okna. Některé domácí práce (šití, pletení a podobně) však spadají do vyšší třídy zrakových činností.

Kreditové ohodnocení dané obytné místnosti je, při splnění požadavků podle ČSN 73 0580-2 následující:

$ K_{\textup{VIZ.CB}}=\frac{10\cdot B_{1,5}}{B_{celk}} $

kde:

KVIZ.CB je kreditové ohodnocení činitele denní osvětlenosti dané obytné místnosti;

B1,5 je počet kontrolních bodů, v nichž je hodnota činitele denní osvětlenosti 1,5 % a více[-];

Bcelk je celkový počet uvažovaných kontrolních bodů na srovnávací rovině[-].

Kritérium se hodnotí u obytných místností všech bytů, přičemž u obdobně stíněných místností a u místností s obdobnými rozměrovými charakteristikami v kombinaci s obdobnou charakteristikou osvětlovacích otvorů lze splnění požadavků na množství denního světla odhadovat. Není tedy nutné stanovit činitel denní osvětlenosti ve všech obytných místnostech.

Pokud je kreditové ohodnocení v různých místnostech odlišné, kreditové ohodnocení daného modulu se stanoví aritmetickým průměrem přes počet místností.

Proslunění

Hodnocení proslunění se provádí v souladu s ČSN EN 17037, přičemž postup je následující.

Poloha kontrolního bodu a vymezení neefektivních úhlů se řídí pokyny uvedenými v ČSN EN 17037. Doba proslunění se ověřuje pro den 1. března při zanedbání oblačnosti. Minimální úroveň doby proslunění je 90 minut.

Modul se dle Tab. VIZ.PR.1 hodnotí u každého bytu, přičemž u obdobně stíněných místností lze splnění požadavků proslunění dané obytné místnosti odhadovat. Není tedy nutné stanovit dobu proslunění všech obytných místností.

Tab. VIZ.PR.1: Hodnocení podílu prosluněných obytných místností v bytě

Podíl prosluněných obytných místností v bytě

Kredity KVIZ.PR

Neprosluněná žádná obytná místnost

0

Prosluněná pouze 1 obytná místnost (zajištěn min. požadavek ČSN EN 17 037)

3

Prosluněná alespoň 1/3 plochy obytných místností

7

Prosluněná alespoň 1/2 plochy obytných místností

10

Pokud je kreditové ohodnocení v různých bytech odlišné, kreditové ohodnocení daného modulu se stanoví aritmetickým průměrem přes počet bytů.

Výhled

Ve všech vnitřních prostorech s trvalým pobytem osob se musí navrhovat osvětlovací otvory tak, aby bylo dobré zrakové spojení s vnějším prostředím. Má se zachovat vodorovný výhled osvětlovacím otvorem pro sedící i stojící osoby. Pro zasklení musí být použito čirých, nezkreslujících a bezbarvých materiálů. Spodní hrana zasklení osvětlovacího otvoru musí být maximálně 1,05 m nad podlahou u místností užívaných žáky od 6 do 14 let nebo maximálně 1,2 m nad podlahou u ostatních prostorů.

Výška nadpraží výrazně ovlivňuje množství světla v hloubce místnosti. Má vliv i na výhled osob především ze zadní části místnosti. Je doporučeno provádět nadpraží co nejnižší.

Aby se hodnocení tohoto kritéria co nejvíce zjednodušilo oproti postupu uvedenému v ČSN EN 17037 (nemuselo se posuzovat z různých pozic osob v interiéru), posuzuje se z fiktivního bodu umístěného v rovině průčelí objektu umístěného v polovině šířky i výšky osvětlovacího otvoru (viz. Obr. VIZ.VY.1 a Obr. VIZ.VY.2). Je-li místnost osvětlena více osvětlovacími otvory umístěnými v jedné stěně, uvažuje se s prostředním osvětlovacím otvorem nebo jedním ze dvou středních (při sudém počtu osvětlovacích otvorů). Je-li místnost osvětlena otvory umístěnými ve více stěnách, uvažuje se s příznivějším stavem.

V situacích, ve kterých není průčelí stínících objektů rovnoběžné s rovinou zasklení v posuzované místnosti, se uvažuje s fiktivní rovinou průčelí, která je rovnoběžná s rovinou zasklení a je od ní vzdálena průměrnou vzdálenost rohů vymezujících dané průčelí stínícího objektu, jak ukazuje Obr. VIZ.VY.1.

Při výpočtu počtu kreditů je zohledněn výhled v horizontálním směru pomocí půdorysných odklonů od roviny zasklení (odklony od roviny zasklení do 25° se zanedbávají) a ve vertikálním směru pomocí úhlu zastínění stínící překážkou. Zisk kreditů KVIZ.VY za hledisko výhledu z místnosti se stanoví pomocí vztahu:

$ K_{VIZ.VY}=\frac{\sum_{i=1}^{n}\alpha _{i}\cdot \left ( 30-Z_{i} \right )}{390}=\frac{\alpha \cdot \left ( 30-Z_{1} \right )+\beta \cdot \left ( 30-Z_{2} \right )+…+\omega \left ( 30-Z_{n} \right )}{390}\geq 0 $

kde:

KVIZ.VY je počet kreditů, který získá daný prostor za kritérium výhledu z místnosti (slovo místnost se nahradí názvem posuzované místnosti) [-];

α, β, γ, …, ω je ze situace odměřené úhly, které reprezentují buď volný horizont
(Z = 0°) nebo interval, v němž je vidět stínící překážka (maximální rozsah výhledu uvažován 130°; viz. Obr. VIZ.VY.1) [°];

Z je úhel zastínění stanovený z odklonu horní hrany stínící překážky od horizontu v daném intervalu (viz. Obr. VIZ.VY.2). V případě, že v daném intervalu je volný horizont (není vidět stínící překážka), uvažuje se s hodnotou Z = 0°[°].

Obr. VIZ.VY.1: Definice veličin vyjadřujících výhled z místnosti při jedné stínící překážce (úhly α a γ odpovídají intervalům, v nichž je volný horizont; pod půdorysným úhlem β je vidět stínící překážka promítnutá do střední fiktivní roviny)

Obr. VIZ.VY.2: Definice úhlu zastínění (odměřuje se z poloviny výšky okna v rovině průčelí objektu)

Kritérium se hodnotí u všech místností, u kterých se hodnotilo množství denní osvětlení, tzn. u obytných místností, kanceláří, učeben a kabinetů. U obdobně stíněných místností a u místností s obdobnými rozměrovými charakteristikami v kombinaci s obdobnou charakteristikou osvětlovacích otvorů lze splnění požadavků na množství denního světla odhadovat.

Pokud je kreditové ohodnocení v různých místnostech odlišné, kreditové ohodnocení daného modulu se stanoví aritmetickým průměrem přes počet místností.

Celkové vyhodnocení kritéria

Výsledné kreditové ohodnocení se stanoví dle vzorce:

$ K_{\textup{VIZ}}=\frac{K_{\textup{VIZ.PR}}+K_{\textup{VIZ.CB}}+K_{\textup{VIZ.VY}}}{3} $

kde:

KVIZ je výsledné kreditové ohodnocení vizuálního komfortu;

KVIZ.PR je kreditové ohodnocení proslunění;

KVIZ.CB je kreditové ohodnocení činitele denní osvětlenosti;

KVIZ.VY je kreditové ohodnocení výhledu.

Specifické kriteriální meze

Do kriteriálních mezí vstupuje výsledné kreditové ohodnocení vizuálního komfortu KVIZ.

Tab. VIZ.1: Kriteriální meze pro VIZ Vizuální komfort

Výsledné kreditové ohodnocení KVIZ

Body

0

0

10

10

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

Otázky a odpovědi

Tato sekce slouží ke sdílení zkušeností a zodpovídání dotazů k metodice jejími autory.

SBToolCZ: On-line metodika verze 2022. Vytištěno z webu www.sbtool.cz/online, kritérium S.VIZ a modul(y) VIZ.CB (vm.1),VIZ.PR (vm.1),VIZ.VY (vm.1), typologie: RD.
Copyright ČVUT v Praze a Národní platforma SBToolCZ.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *