S.INT Kvalita vnitřního vzduchu (BD vk.1)

S.INT Kvalita vnitřního vzduchu

Verze metodiky 2022, typologie BD.

Záměr hodnocení

Snížení zdravotních rizik a zvýšení komfortu osob v souvislosti s kvalitou vnitřního vzduchu.

Kontext

Kvalita vnitřního vzduchu je významným parametrem z oblasti kvality vnitřního prostředí, který přímo souvisí s kvalitou života v budově a případnými souvisejícími zdravotními riziky. Vysoká kvalita vzduchu ve vnitřním prostředí má pozitivní dopad na zdraví, zvyšuje produktivitu práce a přispívá k pohodlí uživatel domu.

Kvalita vzduchu uvnitř budov je závislá na mnoha faktorech, mimo jiné na:

  • kvalitě venkovního ovzduší;
  • násobnosti výměny vzduchu;
  • objemu vzduchu připadajícího na jednu osobu v daném prostoru;
  • množství škodlivin, jejichž zdroji jsou lidé sami a jejich aktivity, stavební materiály, nábytek, úklidové prostředky, apod.
Vzduch v budově může být znečištěn celou řadou činitelů: oxidem uhličitým, odéry, mikrobiologickým znečištěním, pevnými prachovými částicemi a jinými alergeny, organickými těkavými látkami, formaldehydem, radonem, apod.

Pro kvalitu vnitřního vzduchu neexistuje žádný obecný ukazatel. Nejčastěji je požadovaná kvalita vnitřního vzduchu vyjádřena požadovaným průtokem větracího vzduchu nebo koncentrací oxidu uhličitého ve vzduchu. Požadované větrání je založeno na zdravotních a komfortních kritériích.

Množství přiváděného vzduchu do objektů s pobytem osob by mělo být takové, aby po uvážení emisí z vnitřních zdrojů (lidský metabolismus, činnosti a procesy, stavební materiály a vybavení) a z vlastního větracího zařízení bylo dosaženo patřičné kvality vnitřního vzduchu.

Projektant může svým návrhem významně ovlivnit intenzitu větrání, dostává se zde však do konfliktu s energetickou náročností, kdy při snižování intenzity větrání (v praxi běžném) dochází k úspoře energie. Zajištění dobré kvality ve vnitřním prostředí nemusí být bezpodmínečně nákladnější a energeticky náročnější, zvláště pokud je použito inteligentního návrhu budovy a HVAC systému, spolu s pečlivým výběrem stavebních a nábytkových materiálů.

Ověření přirozeného větrání budov je velmi komplexní problém, který vyžaduje paralelní řešení jak tepelných bilancí budovy, tak tlakových poměrů a průtoků vzduchu v interiéru. Manuální (ruční) výpočty většinou vycházejí ze zjednodušených předpokladů a komplexní řešení nabízí počítačová simulace.

Při přirozeném větrání je třeba zajistit dostatečný přívod vzduchu jiným způsobem než u mechanicky větraných. K dispozici je množství různých větracích prvků pro přívod vzduchu, které mohou být i přímou součástí okna, či fasády – ať již výplně otvoru, rámu nebo ostění. Velikost jejich otevření je možné řídit manuálně nebo za použití čidla vlhkosti, oxidu uhličitého, apod. Hovoří se pak o řízeném přirozeném větrání.

Indikátor

Kreditové ohodnocení na základě posouzení souboru parametrů vnitřního vzduchu kromě teploty.

Literatura

  • ČSN 730540‐2 (2011) + Z1 (2012): Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky
  • ČSN EN 15665/Z1 Větrání budov ‐ Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov
  • ČSN EN 16798-1 Energetická náročnost budov - Větrání budov - Část 1: Vstupní parametry vnitřního prostředí pro návrh a posouzení energetické náročnosti budov s ohledem na kvalitu vnitřního vzduchu, tepelného prostředí, osvětlení a akustiky - Modul M1-6
  • ČSN EN ISO 16000‐1 Vnitřní ovzduší – Část 1: Obecná strategie odběru vzorku
  • ČSN EN ISO 16000‐8 Vnitřní ovzduší – Část 8: Měření rychlosti výměny vzduchu
  • ČSN EN ISO 16000‐3 Vnitřní ovzduší – Část 3: Obecná strategie odběru vzorku
  • ČSN EN ISO 7730 – Ergonomie tepelného prostředí – Analytické stanovení a interpretace tepelného komfortu pomocí výpočtu ukazatelů PMV a PPD a kritéria
  • ČSN EN 13182 Větrání budov ‐ Požadavky na přístroje pro měření rychlosti proudění vzduchu ve větraných prostorech
  •  ČSN EN ISO 16890-1 Vzduchové filtry pro všeobecné větrání - Část 1: Technické specifikace, požadavky a klasifikační metody založené na účinnosti odlučování částic (ePM)
  • Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb (staveb     zařízení    pro    výchovu a vzdělávání,   staveb    zdravotnických   zařízení   léčebně preventivní péče, ústavů  sociální péče,  ubytovacích zařízení, staveb  pro  obchod  a  staveb  pro  shromažďování většího počtu osob)
  • Vyhláška č. 20/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
  • Vyhláška č. 343/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých
  • ČSN EN 16798-3 Energetická náročnost budov - Větrání budov - Část 3: Pro nebytové budovy - Výkonové požadavky na větrací a klimatizační systémy místností (Moduly M5-1, M5-4)
  • ČSN EN ISO 16000-2 (835801) Vnitřní ovzduší – Část 2: Odběr vzorků při stanovení formaldehydu
  • ČSN EN ISO 16000-5 (83 5801) Vnitřní ovzduší – Část 5: Postup odběru vzorků těkavých organických látek (VOC)
  • ČSN EN ISO 16000-9 (83 5801) Vnitřní ovzduší – Část 9: Stanovení emisí těkavých organických látek ze stavebních materiálů a nábytku – Metoda zkušební komory
  • ČSN EN ISO 16000-11 (83 5801) Vnitřní ovzduší – Část 11: Stanovení emisí těkavých organických látek ze stavebních materiálů a nábytku – Odběr, uchovávání a úprava vzorků
  • ČSN EN ISO 16000-26 (83 5801) Vnitřní ovzduší – Část 26: Postup odběru vzorků při stanovení oxidu uhličitého (CO2)
  • ČSN EN ISO 16017-1 (83 5741) Vnitřní, venkovní a pracovní ovzduší – Odběr vzorku těkavých organických sloučenin sorpčními trubicemi, tepelná desorpce a analýza kapilární plynovou chromatografií – Část 1: Odběr vzorku prosáváním sorpční trubicí
  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (změny v 68/2010 Sb.)
  • ČSN EN ISO 16000-6 Vnitřní ovzduší – Část 6: Stanovení emisí těkavých organických látek ve vnitřním ovzduší a ve zkušební komoře aktivním odběrem vzorku na sorbent Tenax TA, tepelnou desorpcí a plynovou chromatografií za použití MS/FID detekce
  • ČSN EN ISO 52017-1 Energetická náročnost budov - Citelné a latentní tepelné zatížení a vnitřní teploty - Část 1: Obecné postupy výpočtu
  • Ministerstvo zdravotnictví – hlavní hygienik České republiky: Metodický návod pro měření a stanovení chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů kvality vnitřního prostředí podle vyhlášky č. 6/2003 Sb., Praha 2007

Pokyny pro vyhodnocení

Hodnocení Poznámky a pokyny ke zpracování
Certifikace návrhu budovy Ve fázi certifikace návrhu budovy se modul Údržba nevyhodnocuje a KINT.UD je 1.
Certifikace budovy Ve fázi certifikace budovy se hodnotí skutečné provedení vyprojektovaných systémů.
Shell and Core Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 
Rekonstrukce Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 

Hodnoticí moduly

Zajištění kvality vnitřního vzduchu je komplexní problematika, a proto je třeba se na systém větrání podívat z více úhlů. Některé odlišné pohledy jsou zahrnuty v samostatných kritériích (teplota vzduchu, přítomnost radonu, únik škodlivin z nábytku a stavebních materiálů).

Do hodnocení vstupují výsledky z modulů:

Následuje detailní popis hodnocení v jednotlivých modulech.

Použití filtrů 

Účinnost filtrů výrazným způsobem ovlivňuje kvalitu vzduchu v interiéru zejména ve městech a stává se důležitou také s rostoucím počtem alergiků. Filtr by měl vždy zohledňovat kvalitu venkovního vzduchu a individuální potřeby obyvatel. Třídy filtrů se určují dle ČSN EN ISO 16890-1. Uvažuje se vždy filtrace nejnižší třídy, která se vyskytuje v posuzovaném objektu na přívodu vzduchu do pobytových místností. Velmi důležité je nezanedbat kontrolu a pravidelnou výměnu filtrů.

Tab. INT.FI.1: Hodnocení třídy použitých filtrů

Třída filtrace

Kredity KINT.FI

žádný filtr

0

ISO hrubý

3

ISO ePM10

5

ISO ePM2,5

8

ISO ePM1

10

Větrání hygienického zázemí

Hygienická zázemí i kuchyně je třeba větrat odlišně od obytných prostor, protože zde dochází k nárazovému vzrůstu zejména vlhkosti a pachů, které je třeba rychle odvést pryč. Je třeba zajistit také adekvátní úhradu odebraného vzduchu – tento parametr musí být řádně podložen dokumentací, jinak KINT.HG = 0.

Tab. INT.HG.1: Hodnocení intenzity nárazového větrání hygienického zázemí

Nárazové větrání (průtok odsávaného vzduchu) [m3/h]

Kredity KINT.HG

Kuchyně

Koupelna

WC

Koupelna s WC

nepodloženo

0

100

50

25

70

3

120

70

30

100

6

150

90

50

140

8

170

110

50

160

10

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

Pozn.: Kredity KINT.HG se v případě odlišného způsobu větrání přidělují jako aritmetický průměr z dílčích kreditů KINT.HG.

Regulace systému větrání 

Kredity KINT.RE jsou udělovány podle způsobu navržené regulace vzduchotechnického systému. Regulace vzduchotechnického systému je velmi důležitá zejména kvůli uživatelskému komfortu, ale i lepší odezvě systému na aktuální podmínky. V Tab. INT.RE.1 je regulační systém rozdělen do šesti kategorií IDA (Indoor air quality) C1 až C6, dle možných způsobů regulace vzduchu. Na základě zatřídění do příslušné třídy jsou přidělovány kredity KINT.RE. Řízení kvality vzduchu odpovídá požadavku na třídu.

Tab. INT.RE.1: Možné typy řízení kvality vnitřního vzduchu (IDA – C, dle ČSN EN 16798-3)

Třída Popis

Kredity KINT.RE

IDA – C1 Systém je nepřetržitě v provozu.

0

IDA – C2 Manuální regulace (řízení).

Systém je provozován a ovládán manuálně.

4

IDA – C3 Časově závislá regulace (řízení).

Systém je provozován podle předvoleného časového harmonogramu.

5

IDA – C4 Regulace v závislosti na přítomnosti osob.

Systém je provozován podle přítomnosti osob (světelné spínače, infračervená čidla, atd.).

6

IDA – C5 Regulace podle obsazenosti (dle počtu osob).

Systém se provozuje v závislosti na počtu přítomných osob v prostoru.

8

IDA – C6 Regulace podle množství škodlivin (čidla pylů).

Systém je řízen čidly, která měří parametry vnitřního vzduchu nebo přizpůsobených kritérií (např. CO2 nebo čidla VOC). Použité parametry musí být přizpůsobené druhu činnosti prováděné v daném prostoru.

10

 Může nastat případ, kdy nemusí být nejvyšší třída IDA – C6 pro daný objekt tou nejlepší. Pokud projektant prokáže, že jím zvolená třída řízení kvality vzduchu v budově je vzhledem k místním podmínkám ta nejvhodnější, pak KINT.KA = 10. Tato situace však musí být podložena jasným technickým a případně ekonomickým zdůvodněním.

Údržba

Pravidelná kontrola a údržba jsou podmínkou dodržení parametrů vzduchotechnického zařízení navržených projektantem i v budoucnu. Jedná se především o čištění potrubí, výměnu filtrů či revize vzduchotechnických jednotek. Záleží na lokalitě, filtru a provozu, ale obecně by v českých městech měly být filtry vyměňovány přibližně jednou za tři měsíce. Hodnocení se provede dle Tab. INT.UD.1.

Tab.INT.UD.1: Hodnocení údržby

Údržba

Kredity KINT.UD

Údržba neprobíhá dle návrhu projektanta systému.

0,3

Existence dokladů o údržbě vzduchotechnických zařízení

1

Pokud je relevantní, je možné využít mezilehlé hodnoty.

Množství venkovního vzduchu

Množství venkovního vzduchu je možné upravovat dle aktuálního provozu či obsazenosti, ale mělo by být navržené na plnou obsazenost. Množství venkovního vzduchu lze stanovit podle násobnosti výměny vzduchu v místnosti tzv. intenzitě trvalého větrání (Tab. INT.VV.1) a nebo počtu osob (Tab. INT.VV.2). Výstupem z tohoto modulu je horší z hodnot.

Vyhodnocení se provede zvlášť pro všechny obytné místnosti. Pokud je kreditové ohodnocení v závěru modulu místností odlišné uvažuje se jako vážený průměr přes plochy daných místností. Pokud jsou místnosti řešeny typově a se stejnými požadavky, pak lze hodnotit jen reprezentativní místnost a výsledky vztáhnout na ostatní.

Intenzita trvalého větrání

Trvalé větrání je důležité zejména z důvodu zajištění odvodu škodlivin. Tím může být vodní pára, formaldehyd nebo VOC, které jsou produkovány i v době nepřítomnosti obyvatel. Tento údaj by měl být uveden v technické zprávě větrání. Tuto podmínku není nutné splnit při dlouhodobé nepřítomnosti obyvatel (např. prázdniny).

Tab. INT.VV.1: Hodnocení intenzity trvalého větrání

Intenzita trvalého větrání [h-1]

ITV

< 0,3

0

0,3

2

0,5

6

≥ 0,7

10

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

Množství venkovního vzduchu na osobu

Obvyklým kritériem pro návrh průtoků větracího vzduchu je předpokládaný počet osob, protože osoby jsou v obytných budovách hlavním zdrojem škodlivin. Je důležité, kolik připadá čerstvého venkovního vzduchu na osobu v obytných místnostech.

Tab. INT.VV.2: Hodnocení množství venkovního vzduchu na osobu

Množství venkovního vzduchu na osobu [m3/h]

VNO

nebylo podloženo, nebo ≤15

0

20

4

25

6

30

8

≥ 35

10

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

Kreditové ohodnocení místnosti v modulu INT.VV se stanoví jako menší z výše uvedených hodnot, tedy:

$ K_{\textup{INT.VV}}=min\left ( ITV;VNO \right ) $

kde:

KINT.VV je kreditové ohodnocení množství venkovního vzduchu;

ITV je ohodnocení typu úložného prostoru;

VNO je ohodnocení dostupnosti.

PříkladLožnice pro 2 osoby s plochou 12 m2 a výškou 3 m má navržený průtok 30 m3/h.

Objem místnosti je 12*3=36 m3. Násobnost je tedy 30/36 = 0,83 h-1. Ohodnocení ITV dle Tab. INT.VV.1 je 10.

Množství vzduchu na osobu 30/2 = 15 m3/h. Ohodnocení VNO dle Tab. INT.VV.1 je 0.

Ohodnocení ložnice je KINT.VV = min(10;0) = 0. Do výsledku za celý modul se tyto kredity budou počítat s váhou dle plochy, tedy 12 m2.

Celkové vyhodnocení kritéria

Výsledné kreditové ohodnocení se stanoví dle vzorce:

$ K_{\textup{INT}}=K_{\textup{INT.UD}}\cdot \frac{K_{\textup{INT.VV}}+K_{\textup{INT.HG}}+K_{\textup{INT.RE}}+K_{\textup{INT.FI}}}{4} $

kde:

KINT je výsledné kreditové ohodnocení kvality vnitřního vzduchu;

KINT.UD je kreditové ohodnocení údržby;

KINT.VV je kreditové ohodnocení množství venkovního vzduchu na osobu;

KINT.HG je kreditové ohodnocení větrání hygienického zázemí;

KINT.RE je kreditové ohodnocení regulace systému větrání;

KINT.FI je kreditové ohodnocení použití filtrů.

Specifické kriteriální meze

Do kriteriálních mezí vstupuje výsledné kreditové hodnocení kvality vnitřního vzduch KINT.

Tab. INT.1  Kriteriální meze pro INT Kvalita vnitřního vzduchu

Výsledné kreditové ohodnocení KINT

Body

0

0

10

10

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

Otázky a odpovědi

Tato sekce slouží ke sdílení zkušeností a zodpovídání dotazů k metodice jejími autory.

SBToolCZ: On-line metodika verze 2022. Vytištěno z webu www.sbtool.cz/online, kritérium S.INT a modul(y) INT.FI (vm.1),INT.HG (vm.1),INT.RE (vm.1),INT.UD (vm.1),INT.VV (vm.1), typologie: BD.
Copyright ČVUT v Praze a Národní platforma SBToolCZ.