Seminář metodiky SBToolCZ pro nové autorizované osoby SBToolCZ: září-říjen 2024
Seminář metodiky SBToolCZ pro nové autorizované osoby SBToolCZ se uskuteční v září a říjnu 2024. Seminář je určen pro zájemce…
Seminář metodiky SBToolCZ pro nové autorizované osoby SBToolCZ se uskuteční v září a říjnu 2024. Seminář je určen pro zájemce…
V říjnu 2024 proběhne Seminář metodiky SBToolCZ k průběžné zkoušce AO, který je určen pro stávající AO SBToolCZ s končící…
Verze metodiky 2022, typologie BD.
Snížení zdravotních rizik a zvýšení komfortu osob v souvislosti s kvalitou vnitřního vzduchu.
Kvalita vnitřního vzduchu je významným parametrem z oblasti kvality vnitřního prostředí, který přímo souvisí s kvalitou života v budově a případnými souvisejícími zdravotními riziky. Vysoká kvalita vzduchu ve vnitřním prostředí má pozitivní dopad na zdraví, zvyšuje produktivitu práce a přispívá k pohodlí uživatel domu.
Kvalita vzduchu uvnitř budov je závislá na mnoha faktorech, mimo jiné na:
Vzduch v budově může být znečištěn celou řadou činitelů: oxidem uhličitým, odéry, mikrobiologickým znečištěním, pevnými prachovými částicemi a jinými alergeny, organickými těkavými látkami, formaldehydem, radonem apod.
Pro kvalitu vnitřního vzduchu neexistuje žádný obecný ukazatel. Nejčastěji je požadovaná kvalita vnitřního vzduchu vyjádřena požadovaným průtokem větracího vzduchu nebo koncentrací oxidu uhličitého ve vzduchu. Požadované větrání je založeno na zdravotních a komfortních kritériích.
Množství přiváděného vzduchu do objektů s pobytem osob by mělo být takové, aby po uvážení emisí z vnitřních zdrojů (lidský metabolismus, činnosti a procesy, stavební materiály a vybavení) a z vlastního větracího zařízení bylo dosaženo patřičné kvality vnitřního vzduchu.
Projektant může svým návrhem významně ovlivnit intenzitu větrání, dostává se zde však do konfliktu s energetickou náročností, kdy při snižování intenzity větrání (v praxi běžném) dochází k úspoře energie. Zajištění dobré kvality ve vnitřním prostředí nemusí být bezpodmínečně nákladnější a energeticky náročnější, zvláště pokud je použito inteligentního návrhu budovy a HVAC systému, spolu s pečlivým výběrem stavebních a nábytkových materiálů.
Ověření přirozeného větrání budov je velmi komplexní problém, který vyžaduje paralelní řešení jak tepelných bilancí budovy, tak tlakových poměrů a průtoků vzduchu v interiéru. Manuální (ruční) výpočty většinou vycházejí ze zjednodušených předpokladů a komplexní řešení nabízí počítačová simulace.
Při přirozeném větrání je třeba zajistit dostatečný přívod vzduchu jiným způsobem než u mechanicky větraných. K dispozici je množství různých větracích prvků pro přívod vzduchu, které mohou být i přímou součástí okna, či fasády – ať již výplně otvoru, rámu nebo ostění. Velikost jejich otevření je možné řídit manuálně nebo za použití čidla vlhkosti, oxidu uhličitého, apod. Hovoří se pak o řízeném přirozeném větrání.
Kreditové ohodnocení na základě posouzení souboru parametrů vnitřního vzduchu kromě teploty.
Hodnocení | Poznámky a pokyny ke zpracování |
Certifikace návrhu budovy | Ve fázi certifikace návrhu budovy se modul Údržba nevyhodnocuje a KINT.UD je 1. |
Certifikace budovy | Ve fázi certifikace budovy se hodnotí skutečné provedení vyprojektovaných systémů. |
Shell and Core | Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. |
Rekonstrukce | Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. |
Zajištění kvality vnitřního vzduchu je komplexní problematika, a proto je třeba se na systém větrání podívat z více úhlů. Některé odlišné pohledy jsou zahrnuty v samostatných kritériích (teplota vzduchu, přítomnost radonu, únik škodlivin z nábytku a stavebních materiálů).
Do hodnocení vstupují výsledky z modulů:
Následuje detailní popis hodnocení v jednotlivých modulech.
Účinnost filtrů výrazným způsobem ovlivňuje kvalitu vzduchu v interiéru zejména ve městech a stává se důležitou také s rostoucím počtem alergiků. Filtr by měl vždy zohledňovat kvalitu venkovního vzduchu a individuální potřeby obyvatel. Třídy filtrů se určují dle ČSN EN ISO 16890-1. Uvažuje se vždy filtrace nejnižší třídy, která se vyskytuje v posuzovaném objektu na přívodu vzduchu do pobytových místností. Velmi důležité je nezanedbat kontrolu a pravidelnou výměnu filtrů.
Tab. INT.FI.1: Hodnocení třídy použitých filtrů
Třída filtrace |
Kredity KINT.FI |
žádný filtr |
0 |
ISO hrubý |
3 |
ISO ePM10 |
5 |
ISO ePM2,5 |
8 |
ISO ePM1 |
10 |
Hygienická zázemí i kuchyně je třeba větrat odlišně od obytných prostor, protože zde dochází k nárazovému vzrůstu zejména vlhkosti a pachů, které je třeba rychle odvést pryč. Je třeba zajistit také adekvátní úhradu odebraného vzduchu – tento parametr musí být řádně podložen dokumentací, jinak KINT.HG = 0.
Tab. INT.HG.1: Hodnocení intenzity nárazového větrání hygienického zázemí
Nárazové větrání (průtok odsávaného vzduchu) [m3/h] |
Kredity KINT.HG |
|||
Kuchyně |
Koupelna |
WC |
Koupelna s WC |
|
nepodloženo |
0 |
|||
100 |
50 |
25 |
70 |
3 |
120 |
70 |
30 |
100 |
6 |
150 |
90 |
50 |
140 |
8 |
170 |
110 |
50 |
160 |
10 |
Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.
Pozn.: Kredity KINT.HG se v případě odlišného způsobu větrání přidělují jako aritmetický průměr z dílčích kreditů KINT.HG.
Kredity KINT.RE jsou udělovány podle způsobu navržené regulace vzduchotechnického systému. Regulace vzduchotechnického systému je velmi důležitá zejména kvůli uživatelskému komfortu, ale i lepší odezvě systému na aktuální podmínky. V Tab. INT.RE.1 je regulační systém rozdělen do šesti kategorií IDA (Indoor air quality) C1 až C6, dle možných způsobů regulace vzduchu. Na základě zatřídění do příslušné třídy jsou přidělovány kredity KINT.RE. Řízení kvality vzduchu odpovídá požadavku na třídu.
Tab. INT.RE.1: Možné typy řízení kvality vnitřního vzduchu (IDA – C, dle ČSN EN 16798-3)
Třída | Popis |
Kredity KINT.RE |
IDA – C1 | Systém je nepřetržitě v provozu. |
0 |
IDA – C2 | Manuální regulace (řízení).
Systém je provozován a ovládán manuálně. |
4 |
IDA – C3 | Časově závislá regulace (řízení).
Systém je provozován podle předvoleného časového harmonogramu. |
5 |
IDA – C4 | Regulace v závislosti na přítomnosti osob.
Systém je provozován podle přítomnosti osob (světelné spínače, infračervená čidla, atd.). |
6 |
IDA – C5 | Regulace podle obsazenosti (dle počtu osob).
Systém se provozuje v závislosti na počtu přítomných osob v prostoru. |
8 |
IDA – C6 | Regulace podle množství škodlivin (čidla pylů).
Systém je řízen čidly, která měří parametry vnitřního vzduchu nebo přizpůsobených kritérií (např. CO2 nebo čidla VOC). Použité parametry musí být přizpůsobené druhu činnosti prováděné v daném prostoru. |
10 |
Může nastat případ, kdy nemusí být nejvyšší třída IDA – C6 pro daný objekt tou nejlepší. Pokud projektant prokáže, že jím zvolená třída řízení kvality vzduchu v budově je vzhledem k místním podmínkám ta nejvhodnější, pak KINT.KA = 10. Tato situace však musí být podložena jasným technickým a případně ekonomickým zdůvodněním.
Pravidelná kontrola a údržba jsou podmínkou dodržení parametrů vzduchotechnického zařízení navržených projektantem i v budoucnu. Jedná se především o čištění potrubí, výměnu filtrů či revize vzduchotechnických jednotek. Záleží na lokalitě, filtru a provozu, ale obecně by v českých městech měly být filtry vyměňovány přibližně jednou za tři měsíce. Hodnocení se provede dle Tab. INT.UD.1.
Tab.INT.UD.1: Hodnocení údržby
Údržba |
Kredity KINT.UD |
Údržba neprobíhá dle návrhu projektanta systému. |
0,3 |
Existence dokladů o údržbě vzduchotechnických zařízení |
1 |
Pokud je relevantní, je možné využít mezilehlé hodnoty.
Množství venkovního vzduchu je možné upravovat dle aktuálního provozu či obsazenosti, ale mělo by být navržené na plnou obsazenost. Množství venkovního vzduchu lze stanovit podle násobnosti výměny vzduchu v místnosti tzv. intenzitě trvalého větrání (Tab. INT.VV.1) a nebo počtu osob (Tab. INT.VV.2). Výstupem z tohoto modulu je horší z hodnot.
Vyhodnocení se provede zvlášť pro všechny obytné místnosti. Pokud je kreditové ohodnocení v závěru modulu místností odlišné uvažuje se jako vážený průměr přes plochy daných místností. Pokud jsou místnosti řešeny typově a se stejnými požadavky, pak lze hodnotit jen reprezentativní místnost a výsledky vztáhnout na ostatní.
Intenzita trvalého větrání
Trvalé větrání je důležité zejména z důvodu zajištění odvodu škodlivin. Tím může být vodní pára, formaldehyd nebo VOC, které jsou produkovány i v době nepřítomnosti obyvatel. Tento údaj by měl být uveden v technické zprávě větrání. Tuto podmínku není nutné splnit při dlouhodobé nepřítomnosti obyvatel (např. prázdniny).
Tab. INT.VV.1: Hodnocení intenzity trvalého větrání
Intenzita trvalého větrání [h-1] |
ITV |
< 0,3 |
0 |
0,3 |
2 |
0,5 |
6 |
≥ 0,7 |
10 |
Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.
Množství venkovního vzduchu na osobu
Obvyklým kritériem pro návrh průtoků větracího vzduchu je předpokládaný počet osob, protože osoby jsou v obytných budovách hlavním zdrojem škodlivin. Je důležité, kolik připadá čerstvého venkovního vzduchu na osobu v obytných místnostech.
Tab. INT.VV.2: Hodnocení množství venkovního vzduchu na osobu
Množství venkovního vzduchu na osobu [m3/h] |
VNO |
nebylo podloženo, nebo ≤15 |
0 |
20 |
4 |
25 |
6 |
30 |
8 |
≥ 35 |
10 |
Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.
Kreditové ohodnocení místnosti v modulu INT.VV se stanoví jako menší z výše uvedených hodnot, tedy:
$ K_{\textup{INT.VV}}=min\left ( ITV;VNO \right ) $
kde:
KINT.VV je kreditové ohodnocení množství venkovního vzduchu;
ITV je ohodnocení typu úložného prostoru;
VNO je ohodnocení dostupnosti.
PříkladLožnice pro 2 osoby s plochou 12 m2 a výškou 3 m má navržený průtok 30 m3/h.
Objem místnosti je 12*3=36 m3. Násobnost je tedy 30/36 = 0,83 h-1. Ohodnocení ITV dle Tab. INT.VV.1 je 10.
Množství vzduchu na osobu 30/2 = 15 m3/h. Ohodnocení VNO dle Tab. INT.VV.1 je 0.
Ohodnocení ložnice je KINT.VV = min(10;0) = 0. Do výsledku za celý modul se tyto kredity budou počítat s váhou dle plochy, tedy 12 m2.
Výsledné kreditové ohodnocení se stanoví dle vzorce:
kde:
KINT je výsledné kreditové ohodnocení kvality vnitřního vzduchu;
KINT.UD je kreditové ohodnocení údržby;
KINT.VV je kreditové ohodnocení množství venkovního vzduchu na osobu;
KINT.HG je kreditové ohodnocení větrání hygienického zázemí;
KINT.RE je kreditové ohodnocení regulace systému větrání;
KINT.FI je kreditové ohodnocení použití filtrů.
Do kriteriálních mezí vstupuje výsledné kreditové hodnocení kvality vnitřního vzduch KINT.
Tab. INT.1 Kriteriální meze pro INT Kvalita vnitřního vzduchu
Výsledné kreditové ohodnocení KINT |
Body |
0 |
0 |
10 |
10 |
Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.
Tato sekce slouží ke sdílení zkušeností a zodpovídání dotazů k metodice jejími autory.
SBToolCZ: On-line metodika verze 2022. Vytištěno z webu www.sbtool.cz/online, kritérium S.INT a modul(y) INT.FI (vm.1),INT.HG (vm.1),INT.RE (vm.1),INT.UD (vm.1),INT.VV (vm.1), typologie: BD.
Copyright ČVUT v Praze a Národní platforma SBToolCZ.