S.KOM Uživatelský komfort (BD vk.1)

S.KOM Uživatelský komfort

Verze metodiky 2022, typologie BD.

Záměr hodnocení

Cílem kritéria je ohodnotit uživatelská specifika a pozitivní stimulace pro jednotlivé typologické druhy. Toto kritérium zohledňuje sociální aspekty udržitelné výstavby pro dané typologie a jeho snahou je hodnotit uživatelskou kvalitu budovy ve fázi návrhu pro danou typologii.  

V administrativních budovách je cílem takový návrh stavby, který vede k vyššímu komfortu pracovníků a tím k soustředěnější a kvalitnější práci.  

U budov pro bydlení, tj. u bytových a rodinných domů, je cílem zvýšení uživatelského komfortu bytové jednotky v domě, tj. poskytnutí dostatečných relaxačních ploch v rámci bytové jednotky zvyšujících komfort bydlení a dále zajištění dostatečných úložných prostor v jednak rámci bytu a rodinného domu, ale i společných úložných prostor v rámci bytového domu. 

Ve budovách pro vzdělávání pro 1., 2. a 3. stupeň je cílem zajistit uživatelských komfort a tím podpořit kvalitu vzdělávacího procesu pro dotčené cílové skupiny, tj. pro žáky a studenty, pedagogy, zaměstnance a ostatní personál školy, rodiče žáků, identifikované cílové skupiny (zájmové spolky, sdružení, širší veřejnost). 

V budovách pro terciární vzdělávání je cílem návrhu stavby vytvořit inspirativní a kreativní prostředí s vysokou variabilitou, které umožní zohlednit specifické potřeby různých typů vysokých škol podle jejich zaměření (technické vědy a nauky, přírodní vědy a nauky, společenské vědy nauky a služby, lékařské vědy, zemědělské a veterinární vědy a nauky, vědy a nauky o kultuře a umění, vojenské vědy a nauky) a to jak z pohledu pedagogických, tak vědeckovýzkumných úkolů. Cílem je takový návrh, který umožní kreativní rozvoj studentů, pedagogů i vědeckovýzkumných pracovníků a zajistí jim i ostatním zaměstnancům kvalitní zázemí. Vysoké školy a jejich vědeckovýzkumná pracoviště hrají důležitou úlohu i ve styku s odbornou i laickou veřejností, z tohoto pohledu je žádoucí, aby tyto stavby byly inspirací i pro svoje okolí a pro širší veřejnost. 

Kontext

Kvalita budov jak po stránce architektonické, tak po technické sehrává důležitou úlohu ve společnosti. Pro všechny části hodnocení uživatelského komfortu platí, že se jedná o úpravy či vylepšení, které je možné zakomponovat již v projektové fázi budovy. 

V administrativních budovách představuje uživatelský komfort především zázemí pro pasivní a aktivní relaxaci. Nabídka rozličných relaxačních ploch umožňuje pracovníkům rozptýlení v rámci pracovního procesu. 

V oblasti obytných staveb hraje stále větší roli kvalita vnitřního prostředí, užitný komfort staveb a jejich zdravotní a hygienická nezávadnost. Uživatele zajímá kromě architektonické kvality domu, velikosti a dispozice obytných prostorů i řada dalších praktických aspektů, které jasně přispívají k uživatelské kvalitě nemovitosti. Uživatelský komfort je v kontextu tohoto kritéria chápan jako další přidaná hodnota bytové jednotky bytového domu, která umožňuje jejím uživatelům kvalitnější bydlení.  

U budov pro vzdělávání pro 1., 2. a 3. stupeň může nápadité estetické i technické řešení napomoci ke zkvalitnění vzdělávacího procesu. Nápadité stavební a dispoziční řešení umožňující pořádání společenských akcí vytváří těsnější vazby mezi školou a žáky, rodiči nebo obecně ve společnosti. 

V budovách pro terciární vzdělávání není cílem hodnocení kapacitních požadavků. Počty poslucháren, tříd, kabinetů a kanceláří, velikost laboratorního zázemí atd. vzhledem k počtu studentů, pedagogů a vzhledem k charakteru pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti musí být specifikován zadavatelem stavby. Smyslem hodnocení tohoto kritéria je postihnout vzájemné provozní vazby a celkovou přidanou sociální a společenskou hodnotu architektonického, stavebního a provozního řešení. Vysoké školy jsou v souladu se Zákonem č. 111/1998 Sb. o vysokých školách nejvyšším článkem vzdělávací soustavy, jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že:  

  • uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,   
  • umožňují přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace,   
  • umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání,   
  • hrají aktivní roli při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní, spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou,  
  • rozvíjejí mezinárodní spolupráci jako podstatný rozměr svých činností.  

Toto poslání naplňují vysoké školy jak z hlediska potřeb studentů, tak z hlediska potřeb pedagogických a vědeckých pracovníků i z hlediska spolupráce z praxí a z pohledu celoživotního vzdělávání. Na rozdíl od škol základních středních, které jsou určeny pro uzavřenou cílovou skupinu (pedagogové, žáci a studenti, zaměstnanci a personál školy, rodiče žáků a případně zájmové spolky a skupiny využívající zázemí školy mimo výukové období) funguje vysoká škola svým charakterem jako veřejná a otevřená instituce, která se účastní odborného i veřejného a společenského života. Z hlediska nezastupitelné celospolečenské funkce vysokých škol je důležité, aby tyto instituce umožnily zajistit i široké společenské, kulturní a sportovní vyžití. Přitom řada vysokých škol je organizována do podoby tzv. kampusů (z lat. campus, pole, cvičiště), tj. souvislých areálů zahrnujících budovy s učebnami, laboratořemi, knihovnami, studovnami, rekreačními a sportovními plochami, s prostory pro relaxaci, odpočinek a zábavu (restaurace, kavárny, kluby…). Zajištění těchto doplňkových funkcí představuje podstatnou součást kvality vzdělávacího procesu na vysoké škole. Na druhou stranu není nutné zajistit tyto funkce v každé budově, ale naopak je vhodnější sdílet je v rámci celého kampusu, kde tak může docházet k vzájemné mezioborové interakci mezi studenty, pedagogy a vědeckými pracovníky z různých oborů. 

Indikátor

Kreditové ohodnocení dílčích oblastí zaměřených na jednotlivé aspekty komfortu uživatelů.

Pokyny pro vyhodnocení

Hodnocení Poznámky a pokyny ke zpracování
Certifikace návrhu budovy Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 
Certifikace budovy Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 
Shell and Core Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 
Rekonstrukce Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 

Hodnoticí moduly

Do hodnocení vstupují výsledky z modulů:

Následuje detailní popis hodnocení v jednotlivých modulech.

Pozitivní stimulace ve vnitřním prostředí budovy

Hodnocení je zaměřeno na vybrané aspekty ovlivňujících kvalitu prostředí uživatelů ve vazbě na architektonické řešení a řešení interiérů a exteriérů budovy. Do hodnocení se zahrnují hlavní prostory určené pro naplnění provozní náplně budovy. Pro jednotlivé typologie se jedná o tyto prostory: 

  • bytové a rodinné domy: obytné místnosti 
  • administrativní budovy: kancelářské prostory a prostory s dlouhodobým pobytem zaměstnanců (kanceláře, open space, vrátnice, velín, …). 
  • školy: kmenové učebny, kabinety, sborovny, ředitelna, denní místnosti 
  • budovy pro terciární vzdělávání: učebny, učebny pro specializovanou výuku, laboratoře, ateliéry, zasedací místnosti, denní místnosti, kanceláře  

V Tab. KOM.PS.1 jsou uvedeny možné prvky pozitivní stimulace. Posuzuje se, zda jsou jednotlivé prvky v objektu přítomny a dostupné většině uživatelů. Kredity KKOM.PS lze udělit za předpokladu, pokud má daný prvek k dispozici alespoň 80 % uživatelů.

Je nesporné, že všechny části slunečního spektra (viditelné i neviditelné, zvláště pak ultrafialové), fungují jako zážehový systém veškerých fyziologických funkcí našeho těla. Nejzdravější je přirozený sluneční svit. Je proto důležité, aby jeho zastoupení v osvětlení interiéru bylo co největší. Dalším krokem by mělo být připodobnit spektrum umělého osvětlení co nejvíce spektru slunečního záření. Světelné podmínky mají například vliv na cirkadiánní rytmus člověka (tj. rytmus bdění a spánku). Pro osvětlení, které speciálně zahrnuje vědecky podložené obrazové i neobrazové parametry mající fyziologický a psychologický vliv na člověka, byl v mezinárodním světelnětechnickém slovníku CIE uveden termín „integrativní osvětlení“ (integrative lighting). 

Důležitým aspektem je estetická kvalita interiéru budovy a pozitivní estetické stimulace. Hodnotí se, zda jsou součástí prostor v interiéru nebo exteriéru budovy umělecká díla. Mělo by se jednat o originální umělecká díla (výtvarná, sochařská, audiovizuální), případně kopie respektovaných tvůrců. 

Mezi další hodnotící relaxační stimuly patří vjemy zvuku, vůní a pocitů, které dopomáhají k psychické stabilizaci. Posoudí se, zda jsou jednotlivé prvky v objektu přítomny a dostupné pro většinu uživatelů. Kredity KKOM.PS lze udělit, pokud má daný prvek k dispozici v dostatečné kapacitě alespoň 80 % uživatelů. Jde-li o duševní práci, dochází při použití uklidňujících vůní k výraznému zlepšení produktivity práce. Druhy vůní musí být přizpůsobeny druhu práce, jelikož jejich účinky se mohou lišit („A study of “fragrance” on working environment characteristics in VDT work activities“, Mitsuyuki Kawakami, Shinichi Aoki and Takao Ohkubo). 

Nabízejí se i další možnosti pozitivní stimulace v budově, počítají se kredity za každé takové opatření.

 

Tab. KOM.PS.1: Hodnocení vizuální pozitivní stimulace

Prvek pozitivní stimulace pro společné / pobytové prostory

Kredity KKOM.PS

Integrativní osvětlení

+1

Umělecká díla v interiéru nebo exteriéru

+1

Pozitivní akustické nebo čichové vjemy

+1

Existence akustického soukromí

+1

Návrh interiéru byl zpracován interiérovým specialistou

+1

V rámci řešení interiéru jsou akcentovány hodnotné přírodní materiály (např. masivní dřevo, jílové omítky, další přírodní materiály)

+1

V rámci řešení interiéru jsou akcentovány recyklované a recyklovatelné materiály

+1

Další možnosti pozitivní stimulace v budově

+1

Maximálně je možné přidělit 10 kreditů KKOM.PS.

Relaxační plochy společné a ve výlučném užívání bytové jednotky

Cílem hodnocení je vyhodnotit nabídku relaxačních ploch v rodinném nebo bytovém domě. Jedná se buď o relaxační plochy ve výlučném užívání bytové jednotky nebo společné relaxační plochy v rámci bytového domu. Nejedná se o úložné prostory nebo plochy patřící do veřejného prostranství.

Hodnocení venkovních relaxačních ploch ve výlučném užívání bytových jednotek posuzuje četnost výskytu bytů s těmito relaxačními plochami. Vyhodnocení je provedeno dle Tab. KOM.RB.1 a Tab. KOM.RB.2. Kvalita relaxačních ploch je dána příslušnou váhou.

Tab. KOM.RB.1: Relaxační plochy ve výlučném užívání bytových jednotek.

Položka Četnost Poměr zastoupení Váha KVB
n p = n / PB* v p · v
Venkovní relaxační prostor, např. předzahrádka, střešní terasa, venkovní terasa, atrium atp. o ploše ≥ 12 m2 ve výlučném užívání bytové jednotky.    

1

 

 
Venkovní relaxační prostor, např. předzahrádka, střešní terasa, venkovní terasa, atrium atp. o ploše menší než 12 m2 ve výlučném užívání bytové jednotky.     0,8  
Venkovní relaxační prostor, např. balkon, lodžie atp. přímo přístupný z hlavní obytné místnosti a umožňující stolování pro všechny uživatele bytové jednotky ve výlučném užívání bytové jednotky s plochou ≥ 1,2 m2 na jednu stolující osobu.     0,8  
Venkovní relaxační prostor, např. balkon, lodžie atp. přístupný z jiné než hlavní obytné místnosti nebo nesplňující podmínku pro stolování pro všechny uživatele bytové jednotky, tj. s plochou menší než 1,2 m2 na jednu stolující osobu.     0,5  
Celkem  

*PB je celkový počet bytových jednotek v objektu.

 

Metodika nerozlišuje počet balkonů, teras, lodžií, nebo zahrádek u jednoho bytu – pokud má jednotka například více balkonů, pak se to v hodnocení neprojeví. Rozlišuje se ale charakter a kvalita venkovního relaxačního prostoru. Pokud má byt balkon i terasu, pak se byt řadí pouze do skupiny s vyšší váhou „v“ tzn. „bytová jednotka s terasou“.

Pro započtení venkovních prostor náležících k bytovým jednotkám musí být naplněny požadavky na jejich minimální plochu, aby bylo umožněno plnohodnotné stolování pro všechny osoby v bytové jednotce, tj. 1,2 m2/osobu.

Hodnocení společných vnitřních relaxačních ploch posuzuje šíři nabídky pro relaxační plochy sdílené v rámci bytového domu a přístupné ze spolčených prostor. Tyto prostory nesmí být ve výlučném užívání žádné z bytových jednotek. Za každou takovouto relaxační plochu je bodové hodnocení. Tyto prostory se započítávají i pokud má budova pouze jednu bytovou jednotku.

Mezi hodnocené prostory se řadí např. bazén, sauna, posilovna, střešní terasa, atrium, společná terasa, dílna nebo jiný společný relaxační prostor. Dle projektové dokumentace se určí výčet těchto ploch a za každou takovouto plochu je bodové hodnocení. Výsledné kredity KKOM.RB se přidělí na základě Tab. KOM.RB.2.

 

Tab. KOM.RB.2: Určení výsledného počtu kreditů KKOM.RB

Hodnocení podle výskytu bytů s jednotlivými vnějšími prostory KVB Kredity KKOM.RB
 KVB ≤ 0,4 0
 KVB ≥ 0,9 10
Typy společné relaxační plochy    
Společný bazén, koupací jezírko ap.  +10
Společná sauna, posilovna, venkovní nebo vnitřní sportovní plocha, střešní terasa, atrium, terasa, dílna, pěstitelská nebo okrasná zahrádka nebo jiný společný relaxační prostor +3

Kreditové hodnocení pro mezilehlé hodnoty KVB lze interpolovat.

Úložné prostory společné a ve výlučném užívání bytové jednotky

Uživatelská kvalita budov pro bydlení je do velké míry určována i kvalitou úložných prostor. Kritérium hodnotí úložné prostory v rámci bytové jednotky, úložné prostory mimo bytovou jednotku a společné úložné prostory v rámci domu.

Úložné prostory ve vstupních partiích bytové jednotky hodnotí míru komfortu a provozně přijatelného řešení z hlediska možností umístění úložných prostor, např. šatních skříní a jiných odkládacích ploch.

Tab. KOM.UB.1: Úložné prostory ve vstupních partiích bytové jednotky.

Typy úložných prostor ve vstupních partiích bytové jednotky

Kredity KKOM.UB.1

Plocha šířky 0,6 m o délce ≥ 1,0 m/os. v bytě

5

Plocha šířky 0,6 m o délce ≥ 0,5 a < 1,0 m/os. v bytě

4

Odkládací plocha na stěně na celou výšku vstupního prostoru o šířce min 0,6 m/os. v bytě

3

 

Úložné prostory v ostatních částech bytu mimo obytné místnosti hodnotí míru komfortu a provozně přijatelného řešení z hlediska možností umístění úložných prostor, např. šatních skříní a jiných odkládacích ploch.

Tab. KOM.UB.2: Úložné prostory v ostatních prostorách bytu mimo obytné místnosti.

Typy úložných prostor v ostatních prostorách bytu mimo obytné místnosti

Kredity KKOM.UB.2

Plocha šířky 0,6 m o délce ≥ 1,0 m/os. v bytě

5

Plocha šířky 0,6 m o délce ≥ 0,5 a < 1,0 m/os. v bytě

4

 

Úložné a skladovací prostory mimo bytovou jednotku ve výlučném užívaní bytové jednotky, jako např. sklepní kóje, sklepy, venkovní sklady atd. představují vysokou užitnou hodnotu pro uživatele. Bodové hodnocení je za každý stavebně oddělený sklep nebo oddělenou kóji v domě.

Tab. KOM.UB.3: Úložné prostory mimo vlastní bytovou jednotku.

Typy úložných prostor mimo bytovou jednotku ve výlučném užívaní k bytové jednotce

Kredity KKOM.UB.3

Stavebně oddělený sklep nebo komora v bytovém domě nebo jako venkovní sklad ve výlučném užívání bytové jednotky o velikosti ≥ 5 m2

5

Stavebně oddělený sklep nebo komora v bytovém domě nebo jako venkovní sklad ve výlučném užívání bytové jednotky o velikosti ˂ 5 m2

4

Sklepní kóje v bytovém domě nebo ve venkovním skladu ve výlučném užívání bytové jednotky o velikosti ≥ 5 m2

3

Sklepní kóje v bytovém domě nebo ve venkovním skladu ve výlučném užívání bytové jednotky o velikosti ˂ 5 m2

2

V objektu nejsou vytvořeny žádné sklepní kóje nebo skladové prostory ve výlučném užívání bytové jednotky

0

 

Kreditové hodnocení KKOM.UB.3 se stanovuje pro všechny bytové jednotky. Pokud není hodnocení všech jednotek shodné (např. sklepní kóje není k dispozici všem jednotkám), stanoví se kreditové hodnocení KKOM.UB.3 aritmetickým průměrem.

Společné úložné a skladovací prostory mimo bytovou jednotku v domě, jako např. společné sklepy, kočárkárny, sušárny atp. představují další možnost skladování. Kreditové hodnocení je za každý takovýto stavebně oddělený prostor v domě.

Tab. KOM.UB.4: Společné úložné prostory v bytovém domě.

Typy společných úložných prostor.

Kredity KKOM.UB.4

Společné úložné a skladovací prostory mimo bytovou jednotku v domě, jako např. společné sklepy, kočárkárny, sušárny o velikosti min. 10 m2. Přidělí se kredit za každý takovýto prostor určený uživatelům budovy (max. 5 kreditů).

+1

 

Výsledné kreditové hodnocení modulu KKOM.UB je součtem jednotlivých dílčích kreditových hodnocení:

KKOM.UB = KKOM.UB.1 + KKOM.UB.2KKOM.UB.3KKOM.UB.4

kde:

KKOM.UB je kreditové ohodnocení úložných prostor společných a ve výlučném užívání bytové jednotky;

KKOM.UB.1 je ohodnocení typů úložných prostor ve vstupních partiích bytové jednotky;

KKOM.UB.2 je ohodnocení typů úložných prostor v ostatních prostorách bytu mimo obytné místnosti;

KKOM.UB.3 je ohodnocení typů úložných prostor mimo bytovou jednotku;

KKOM.UB.4 je ohodnocení typů společných úložných prostor.

 

 

Celkové vyhodnocení kritéria

Dílčí výsledky modulů vstupují do výsledného hodnocení podle vztahu:

$K_{KOM}=K_{KOM.RB}+K_{KOM.UB}+K_{KOM.PS}$

KKOM       je výsledné kreditové ohodnocení uživatelského komfortu;

KKOM.RB   je kreditové ohodnocení relaxačních ploch ve výlučném užívání bytové jednotky;

KKOM.UB  je kreditové ohodnocení úložných prostor společných a ve výlučném užívání bytové jednotky;

KKOM.PS   je kreditové ohodnocení pozitivní stimulace ve vnitřním prostředí budovy.

Specifické kriteriální meze

Do kriteriálních mezí vstupuje výsledné kreditové ohodnocení KKOM.

Tab. KOM.1: Kriteriální meze pro KOM Uživatelský komfort

Kreditové ohodnocení KKOM Body
0 0
48 10

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

 

Otázky a odpovědi

Tato sekce slouží ke sdílení zkušeností a zodpovídání dotazů k metodice jejími autory.

SBToolCZ: On-line metodika verze 2022. Vytištěno z webu www.sbtool.cz/online, kritérium S.KOM a modul(y) KOM.PS (vm.1),KOM.RB (vm.1),KOM.UB (vm.1), typologie: BD.
Copyright ČVUT v Praze a Národní platforma SBToolCZ.

Napsat komentář

Zde můžete položit dotaz nebo vložit komentář k uvedenému kritériu.

Komentáře v online metodice SBToolCZ podléhají schválení administrátorů metodiky, slouží k dovysvětlení hodnocení, nikoliv k volné diskuzi.