S.KOM Uživatelský komfort

Kvalita zázemí pro pedagogy vysokou měrou ovlivňuje kvalitu jejich práce. Vzhledem k náročnosti profese učitele na psychiku člověka je velmi důležitá psychohygiena, a tudíž i vhodné prostory, které napomáhají udržovat duševní pohodu pedagogů. Tu ovlivňuje jak kvalita a vybavení samotného místa výkonu práce (učebna), tak i kvalita a vhodná místa pro relaxaci, soustředění a přípravu na výuku. Za optimální na základních a středních školách jsou považovány kabinety pro 2–3 pedagogy doplněné místností pro společné setkávání učitelského sboru (sborovna, klubovna, zasedací místnost apod.). V případě, že jsou pedagogové zasídleni po více než 3 osobách v kabinetech, je vhodné doplnit tzv. relaxační nebo tiché místnosti sloužící k odpočinku, tiché relaxaci nebo soustředěné práci. Ohodnocení se provede dle Tab. KOM.PD.1 – Tab. KOM.PD.4.

Tab. KOM.PD.1: Kvalita budovy z hlediska zázemí pro pedagogy – kabinety

Tab. KOM.PD.2: Kvalita budovy z hlediska zázemí pro pedagogy – relaxace, setkávání pedagogů, kuchyňka

Tab. KOM.PD.3: Kvalita budovy z hlediska zázemí pro pedagogy – skladování pomůcek

V současnosti je velká snaha v maximální možné míře začleňovat do běžné výuky žáky se zdravotním a sociálním znevýhodněním (inkluze). V některých případech začlenění těchto dětí vyžaduje přítomnost asistenta pedagogů nebo osobního asistenta dítěte. Kvalita provozního řešení se odvíjí mj. od míry a schopnosti naplnění těchto specifických potřeb.

Tab. KOM.PD.4: Kvalita budovy z hlediska míry naplnění speciálních potřeb pro pedagogy nebo asistenty výuky

Kreditové ohodnocení kvality budovy z hlediska potřeb pedagogů K_KOM.PD se spočte jako:

$K_{KOM.PD}=K_{KOM.PD.1}+K_{KOM.PD.2}+K_{KOM.PD.3}+K_{KOM.PD.4}$

kde:

K_KOM.PD  je kreditové ohodnocení kvality budovy z hlediska potřeb pedagogů;

K_KOM.PD.1  je ohodnocení kvality budovy z hlediska zázemí pro pedagogy – kabinety;

K_KOM.PD.2 je ohodnocení kvality budovy z hlediska potřeb pedagogů – relaxace, setkávání pedagogů, kuchyňka;

K_KOM.PD.3 je ohodnocení kvality budovy z hlediska potřeb pedagogů – skladování pomůcek;

K_KOM.PD.4 je ohodnocení kvality budovy z hlediska míry naplnění speciálních potřeb pro pedagogy nebo asistenty výuky.

Hodnocení je zaměřeno na vybrané aspekty ovlivňujících kvalitu prostředí uživatelů ve vazbě na architektonické řešení a řešení interiérů a exteriérů budovy. Do hodnocení se zahrnují hlavní prostory určené pro naplnění provozní náplně budovy. Pro jednotlivé typologie se jedná o tyto prostory: 

• bytové a rodinné domy: obytné místnosti 
• administrativní budovy: kancelářské prostory a prostory s dlouhodobým pobytem zaměstnanců (kanceláře, open space, vrátnice, velín, …). 
• školy: kmenové učebny, kabinety, sborovny, ředitelna, denní místnosti 
• budovy pro terciární vzdělávání: učebny, učebny pro specializovanou výuku, laboratoře, ateliéry, zasedací místnosti, denní místnosti, kanceláře  

V Tab. KOM.PS.1 jsou uvedeny možné prvky pozitivní stimulace. Posuzuje se, zda jsou jednotlivé prvky v objektu přítomny a dostupné většině uživatelů. Kredity K_KOM.PS lze udělit za předpokladu, pokud má daný prvek k dispozici alespoň 80 % uživatelů.

Je nesporné, že všechny části slunečního spektra (viditelné i neviditelné, zvláště pak ultrafialové), fungují jako zážehový systém veškerých fyziologických funkcí našeho těla. Nejzdravější je přirozený sluneční svit. Je proto důležité, aby jeho zastoupení v osvětlení interiéru bylo co největší. Dalším krokem by mělo být připodobnit spektrum umělého osvětlení co nejvíce spektru slunečního záření. Světelné podmínky mají například vliv na cirkadiánní rytmus člověka (tj. rytmus bdění a spánku). Pro osvětlení, které speciálně zahrnuje vědecky podložené obrazové i neobrazové parametry mající fyziologický a psychologický vliv na člověka, byl v mezinárodním světelnětechnickém slovníku CIE uveden termín „integrativní osvětlení“ (integrative lighting). 

Důležitým aspektem je estetická kvalita interiéru budovy a pozitivní estetické stimulace. Hodnotí se, zda jsou součástí prostor v interiéru nebo exteriéru budovy umělecká díla. Mělo by se jednat o originální umělecká díla (výtvarná, sochařská, audiovizuální), případně kopie respektovaných tvůrců. 

Mezi další hodnotící relaxační stimuly patří vjemy zvuku, vůní a pocitů, které dopomáhají k psychické stabilizaci. Posoudí se, zda jsou jednotlivé prvky v objektu přítomny a dostupné pro většinu uživatelů. Kredity KKOM.PS lze udělit, pokud má daný prvek k dispozici v dostatečné kapacitě alespoň 80 % uživatelů. Jde-li o duševní práci, dochází při použití uklidňujících vůní k výraznému zlepšení produktivity práce. Druhy vůní musí být přizpůsobeny druhu práce, jelikož jejich účinky se mohou lišit („A study of “fragrance” on working environment characteristics in VDT work activities“, Mitsuyuki Kawakami, Shinichi Aoki and Takao Ohkubo). 

Nabízejí se i další možnosti pozitivní stimulace v budově, počítají se kredity za každé takové opatření.

Tab. KOM.PS.1: Hodnocení vizuální pozitivní stimulace

Maximálně je možné přidělit 10 kreditů K_KOM.PS.

Interakce mezi školou a rodinou je důležitým sociálně výchovným prvkem. Může být realizována různou formou, nejčastěji např. formou uměleckých vystoupení žáků pro rodiče a příbuzné, prezentací výtvarných prací, společných setkávání u příležitostí svátků a významných dní ve školním roce atd. Tyto akce jsou důležitým prvkem v životě školy, žáků i rodičů, umožňují nejen vzájemnou interakci mezi školou a rodinou, ale mezi rodiči, žáky i učiteli a zaměstnanci školy navzájem. Je proto nanejvýš vhodné, aby byla připravena stavebně technická řešení, která tyto aktivity umožní.

Pro tyto příležitosti a aktivity je žádoucí vytvořit vhodný multifunkční prostor včetně odpovídajícího zázemí. Jako optimální se jeví např. možnosti:

• využití vstupní haly (při vhodném provozním řešení);
• multifunkční využití školní jídelny včetně zázemí kuchyně;
• vlastní prostor pro tyto aktivity – multifunkční kinosál atd.;
• využití tělocvičny (při vhodném provozním řešení a dostupném zázemí).

Obdobným způsobem je možno řešit venkovní multifunkční prostor, např. formou:

• venkovního amfiteátru (krytého nebo otevřeného) uměle zbudovaného nebo využívajícího topografie terénu;
• venkovního pódia (krytého nebo otevřeného) uměle zbudovaného nebo využívajícího topografie terénu;
• jiného prostoru pro společná setkávání (venkovní ohniště, gril apod.).

Ohodnocení venkovní multifunkční prostory se provede podle Tab. KOM.RO.1.

Tab. KOM.RO.1: Vnitřní a venkovní multifunkční prostor

Škola jako vzdělávací instituce je důležitým prvkem ve společnosti. Je nanejvýš vhodné využít její potenciál pro aktivní sociální působení, a to jak ve vztahu k rodičům dětí, tak ve vztahu k širší veřejnosti. Škola má být institucí otevřenou, přístupnou, transparentní, komunikující s veřejností, a především má nabízet své zázemí a vybavení k využití pro širší veřejnost v mimoškolním období (odpolední a večerní hodiny, dny pracovního klidu a volna, prázdniny apod.). Důležité je, aby mimoškolní aktivity nebyly v rozporu se společenským posláním školy.

Vyšší míra aktivního kontaktu s širší veřejností umožňuje rozšiřování principů udržitelné výstavby, energetických úspor, kvalitního vnitřního prostředí, zdravého životního stylu a z tohoto pohledu je třeba využití zázemí školy pro veřejnost podporovat. Škola pak může z těchto aktivit čerpat i ekonomické benefity.

Předpokládá se využití speciálních prostorů školy pro sportovní účely (tělocvičny, venkovní sportoviště, bazény apod.), pro tvůrčí činnost (dílny, výtvarné dílny, fotokomory), pro vzdělávání veřejnosti (jazykové, počítačové učebny, běžné nekmenové třídy pro výukové aktivity apod.), pro společenské, kulturní a vzdělávací akce jako jsou výstavy, konference, workshopy, semináře (využití a pronájem multifukčních prostorů včetně techniky a zázemí, kinosálů, audio místností atd.).

Předpokládá se možné využití prostorů školy těmito skupinami:

• spolky a zájmová sdružení, místní samospráva (skauti, šachový kroužek, fotokroužek, rekvalifikační kurzy, koncerty, přednášky, veřejné debaty apod.);
• podnikatelské aktivity (pronájem prostor a místností pro jazykové, počítačové a vzdělávací kurzy atp.);
• pronájem sportovišť privátním subjektům.

Na druhou stranu je třeba vnímat, že přístup veřejnosti mimo výukovém období je pro školu jistou zátěží a komplikací, a proto je třeba provozně, stavebně a energeticky takovéto formy využití připravit.

Jedná se zejména o tato opatření:

• provozní a dispoziční členění budovy a jejího areálu na provozní celky, které umožní bezkonfliktní a efektivní provoz vybraných částí budovy, určených pro veřejnost;
• návrh energetických systémů budovy tak, aby umožnily dynamický a autonomní provoz vybraných částí budovy z hlediska vytápění, větrání, přípravy TV, tj. aby byla energeticky zajištěna pouze ta část budovy nebo areálů, která je aktuálně využívána;
• systém zabezpečení objektu umožňuje provoz vybraných částí budovy a areálu, aniž by byla narušena bezpečnost celé budovy nebo celého areálu.

Ohodnocení řešení umožňující využití školy pro mimoškolní činnost se přidělí podle Tab. KOM.SP.1.

Tab. KOM.SP.1: využití školy pro mimoškolní činnost

Variabilita kmenových učeben a jejich prostorová velkorysost jsou známkou jejich kvality a přispívají k vyšší úrovni výuky. Volný prostor ve třídách má své využití jak v rámci výuky, tak během přestávek. Volná plocha mimo lavice může být využívána k alternativní formě výuky, pohybovým aktivitám o přestávkách, pro prezentaci vzorků, výukových pomůcek apod. Volná plocha a možnost zařazovat alternativní formy výuky má význam zejména na nižších stupních výuky. Nároky na volný prostor ve třídách se ve vyšších ročnících snižují, proto se snižuje i procento požadované volné plochy dle vzdělávacího stupně.

Z hlediska rozdílného charakteru výuky na jednotlivých vzdělávacích stupních se využívá v hodnocení modulu rozdělení na 3 vzdělávací stupně:

• 1. stupeň: 1. až 5. třída základní školy;
• 2. stupeň: 6. až 9. třída základní školy;
• 3. stupeň: střední škola.

Hodnocení volného prostoru v kmenových učebnách vychází z celkového počtu kmenových učeben a procenta z nich, které splňují požadavek na minimální volnou plochu při typickém rozestavění lavic pro výuku.

Procento volné plochy i-té třídy P_ti se stanoví poměrem volné plochy třídy (A) k celkové ploše třídy (B) – viz vzorec. Do volné plochy se nezapočítávají uličky mezi lavicemi. Do plochy celkové se nezapočítávají plochy obsazené pevně zabudovanými konstrukcemi a například vestavnými skříněmi (viz Obr. KOM.ST.1).

Obr. KOM.ST.1: Příklad vyznačení volné plochy ve třídě (A) a celkové plochy třídy (B)

$P_{ti}=\frac{A_{i}}{B_{i}}\times100%$

kde:

P_ti je procento volné plochy třídy [%].

A_i je volná plocha třídy [m²];

B_i je celková plocha třídy [m²];

Tab. KOM.ST.1: Požadované procento volné plochy třídy podle jednotlivých stupňů

Procento kmenových učeben (P₁) s minimální volnou plochou přesahující stanovenou hranici dle stupně se určí podílem počtu tříd přesahující tuto hranici (P_A,min) k celkovému počtu kmenových tříd (P).

$P_{1}=\frac{P_{A,min}}{P}\times100%$

kde:

P₁ je procento učeben s minimální plochou přesahující stanovenou hranici dle stupně [%];

P_A,min je počet tříd přesahujících minimální požadované procento volné plochy třídy;

P je celkový počet kmenových tříd.

Ohodnocení volného prostoru ve třídách se přidělí podle Tab. KOM.ST.2.

Tab. KOM.ST.2: Kreditové hodnocení volného prostoru ve třídách

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

Variabilita uspořádání učeben

Variabilita uspořádání lavic je přínosem pro různé typy vyučovaných předmětů, které mají různé nároky například na skupinovou spolupráci. Variabilní nábytek by měl umožňovat efektivní uspořádání pro frontální výuku, rozmístění lavic nebo židlí do kruhu či skupinové uspořádání například dvou lavic u sebe.

Možnost variabilního uspořádání závisí zejména na velikosti a tvaru třídy, dále na typu vybavení. Z hlediska tvaru třídy, resp. poměru stran je možno toto kritérium ovlivnit půdorysnou formou.

Dle procenta tříd, které toto uspořádání umožňují (P₂), se v Tab. KOM.ST.3 určí ohodnocení K_KOM.ST.2.

Tab. KOM.ST.3: Procento kmenových tříd s možností variabilního uspořádání lavic (frontální výuka, uspořádání do kruhu, pracovní skupiny atp.)

Zázemí pro žáky a studenty a možnosti jejich vyžití během celého školního dne

Žáci a studenti tráví v budově školy podstatnou část dne. Během výuky je vhodné umožnit jim nabídkou vhodných prostor možnost aktivního odreagování tak, aby do vlastní výuky přicházeli psychicky odpočatí. Zároveň je možno nabídkou těchto prostor řešit problém trávení volného času a odpočinku mezi výukovými bloky (velká přestávka, polední přestávka, volná hodina) a zvýšit tak prevenci proti nekontrolovanému vyžití.

Zejména u žáků na 1. stupni je potřebné nabídnout možnost bezpečného fyzického vyžití, pro žáky vyšších stupňů pak roste potřeba prostorů pro soustředění a studium.

Ohodnocení zázemí pro žáky a studenty v interiéru se přidělí podle Tab. KOM.ST.4.

Tab. KOM.ST.4: Zázemí pro žáky a studenty v interiéru budovy

Podobně je možno vhodně doplnit parter areálu školy o prvky umožňující aktivní vyžití mezi výukovými bloky, či možnost relaxace a odpočinku. Důležité je umožnit žákům a studentům volný pohyb v exteriéru bez bezpečnostních rizik, tj. přepokládá se, že tento prostor je oplocený v rámci areálu školy (zahrada, vnitroblok, atrium…), je zamezeno volnému přístupu cizích osob a prostor je monitorován. Ohodnocení zázemí pro žáky a studenty v parteru budovy a areálu školy se přidělí podle Tab. KOM.ST.5.

Tab. KOM.ST.5: Zázemí pro žáky a studenty v parteru budovy a v areálu školy

Speciální výukové formy a prostory

V současnosti je snaha rozšířit standardní formy výuky o nové přístupy. Netradiční formy výuky zvyšují míru vstřebávání velkého množství informací, pro žáky a studenty s poruchami vnímání a soustředění mohou představovat důležité podněty. Nejedná se však o speciální oborové učebny speciálně zaměřených škol, ale o nadstandardní a alternativní prostory.

Vzhledem k rychlému vývoji společnosti, techniky, přístrojového vybavení i nových forem výuky není smyslem předepisovat konkrétní opatření. Cílem tohoto kritéria je vyčlenit prostorovou rezervu pro tyto formy výuky a náplň těchto prostor v čase měnit dle aktuálních požadavků, tendencí vývoje, či zaměření školy. Může se jednat o prostory nabízející využití např. formou kinosálu, audio místnosti, multimediální místnosti, fotokomory atd.

Ohodnocení speciální výukové formy a prostory se přidělí podle Tab. KOM.ST.6.

Tab. KOM.ST.6: Speciální výukové formy a prostory

Koncept „Zdravá škola“

Škola sehrává důležitou úlohu nejen v oblasti samotného vzdělávání a rozvoje osobnosti, ale také ve tvorbě návyků podporujících zdravý životní styl. Koncept „Zdravé školy“ představuje soubor stavebních opaření inspirujících zdravý životní styl. Ohodnocení podpory zdravého životního stylu se přidělí podle Tab. KOM.ST.7.

Tab. KOM.ST.7: Soubor stavebních opatření podporujících zdravý životní styl

Inovace – „School as a Teaching Tool“

Škola jako vzdělávací instituce je klíčovým prvkem vzdělávacího systému. Z tohoto pohledu je nanejvýš vhodné, aby i budova samotná a její řešení jak po stránce estetické, tak po stránce technické rozvíjelo vzdělávání v humanitních i technických směrech. Technické řešení budovy nebo jejích částí jak z hlediska volby konstrukčního, technologického řešení a volby stavebních materiálů, tak z hlediska volby systémů TZB pro vytápění, chlazení, ohřev TV, větrání, využití OZE, nakládání s odpady apod. by mělo:

• odrážet nejnovější poznatky a trendy v dané oblasti;
• být realizováno tak, aby bylo možno prezentovat, vysvětlovat a komentovat tyto systémy v rámci výukového procesu;
• umožnit návštěvníkům školy vnímat použité technologie a použitá řešení jako inspiraci.

Formy naplnění hesla „School as a Teaching Tool“ mohou být různé, může se jednak např. o odhalení části konstrukčního a materiálového řešení s vysvětlujícím popisem, viditelné a komentované systémy TZB, viditelná technická místnost, informační systémy prezentující aktuální spotřebu a produkci energie atd. Tento přístup klade vyšší nároky na zpracování projektu i na kvalitu vlastního provedení na stavbě tak, aby zpracování těchto systémů bylo kultivované, vizuálně atraktivní a mělo estetickou hodnotu, tj. aby systémy byly dobře prezentovatelné. Důležité je doplnit prezentované systémy vysvětlujícím popisem.

Ohodnocení využití prvků budovy v edukativním procesu se přidělí podle Tab. KOM.ST.8.

Tab. KOM.ST.8: Využití technických systémů a konstrukčních prvků budovy v rámci edukativního procesu

* řešeno zejména v souvislosti se zaměřením školy, resp. s odborným zaměřením školy na 3. stupni

Kreditové ohodnocení kvality budovy z hlediska potřeb žáků a studentů K_KOM.ST se spočte jako:

$K_{KOM.ST}=K_{KOM.ST.1}+K_{KOM.ST.2}+K_{KOM.ST.3}+K_{KOM.ST.4}+$

$+K_{KOM.ST.4}+K_{KOM.ST.5}+K_{KOM.ST.6}+K_{KOM.ST.7}$

kde:

K_KOM.ST je kreditové ohodnocení kvality budovy z hlediska potřeb žáků a studentů;

K_KOM.ST.1 je ohodnocení volného prostoru ve třídách;

K_KOM.ST.2 je ohodnocení procenta kmenových tříd s možností variabilního uspořádání lavic;

K_KOM.ST.3 je ohodnocení zázemí pro žáky a studenty v interiéru budovy;

K_KOM.ST.4 je ohodnocení zázemí pro žáky a studenty v parteru budovy a v areálu školy;

K_KOM.ST.5 je ohodnocení speciálních výukových forem a prostor;

K_KOM.ST.6 je ohodnocení souboru stavebních opatření podporujících zdravý životní styl;

K_KOM.ST.7 je ohodnocení využití technických systémů a konstrukčních prvků budovy v edukativního procesu.

Kvalita zázemí pro zaměstnance a ostatní personál školy vysokou měrou ovlivňuje kvalitu jejich práce. Je důležité zajistit odpovídající technické, hygienické a relaxační zázemí, tak aby bylo možno požadovat nejvyšší kvalitu práce. Kredity za řešení z hlediska potřeb zaměstnanců a ostatního personálu školy K_KOM.ZA se přidělí podle Tab. KOM.ZA.1.

Tab. KOM.ZA.1: Kvalita budovy z hlediska potřeb zaměstnanců a ostatního personálu školy