S.PEF Prostorová efektivita (UNI vk.1)

S.PEF Prostorová efektivita

Verze metodiky 2022, typologie UNI.

Záměr hodnocení

Optimalizace využití prostoru budovy v souvislosti s plochou budovy, kterou zaujímají její nosné a jiné konstrukce a plochou využívanou přímo uživateli budovy.

Kontext

Prostorová efektivita je opatřením, které vede k optimalizovanému využití prostoru uvnitř i vně budov. Racionální využití prostoru, ať už v rámci budovy, nebo obecně v zastavěném prostředí vede na environmentálně šetrnější návrh, ale i na ekonomicky výhodnější využívání ploch v budově. Snahou redukovat plochu zabranou stavebními konstrukcemi a maximalizovat užitnou plochu budovy lze dosáhnout vyšší využitelnosti ploch. Na daném zastavěném území při stejné podlažnosti objektu lze dosáhnout vyšší rentability.

Indikátor

Hodnota faktoru prostorové efektivity.

Pokyny pro vyhodnocení

Hodnocení Poznámky a pokyny ke zpracování
Certifikace návrhu budovy Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 
Certifikace budovy Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 
Shell and Core Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 
Rekonstrukce Hodnocení se provede podle postupu uvedeného v hodnoticích modulech bez úprav. 

Hodnoticí moduly

Do hodnocení vstupují výsledky z modulů:

Následuje detailní popis hodnocení v jednotlivých modulech.

Faktor konstrukční prostorové efektivity

Na základě výměry podlahových ploch a projektové dokumentace se stanoví hodnota faktoru konstrukční prostorové efektivity. K tomu je potřeba určit výpočtové plochy, které jsou specifické pro toto kritérium: využitelná a základní.

Využitelná výpočtová plocha  (viz slovníček pojmů). Stejně jako vnitřní užitná plocha nezahrnuje plochu garáží a příslušných komunikací, počítá ovšem navíc i s využitelnými vnějšími plochami, jako např. plochy pochozích střech, teras, balkonů apod. Do využitelné výpočtové plochy pro prostorovou efektivitu se zahrnuje i vnitřní plocha výtahové kabiny v každém podlaží, které výtah obsluhuje.

Do využitelné výpočtové plochy pro prostorovou efektivitu tedy patří především tyto plochy:

  • obytné místnosti, kanceláře, učebny;
  • chodby a schodiště;
  • plochy konstrukčně spojené s budovou jako např. balkony, terasy, střešní terasy, pochozí střechy;
  • technická místnost, hobby místnost, úložné prostory, sociální zázemí, šatny apod.

Základní výpočtová plocha pro prostorovou efektivitu je využitelná výpočtová plocha pro prostorovou efektivitu doplněná o nevyužitelné plochy. Základní výpočtová plocha je vymezená vnějším obrysem budovy v každém podlaží v půdoryse (vnější líc obvodových konstrukcí a obrys předsazených konstrukcí, teras atp.). Garáže se do této plochy nezapočítávají. Taktéž se nezahrnují vnější předsazené konstrukce, jako jsou markýzy, konzoly, přesahy střech, apod.  Pro jiné započitatelné prostory v podlaží garáží, které se využívají i pro přístup k jiným prostorům než garážím, se uvažuje základní výpočtová plocha pro prostorovou efektivitu odpovídající obepsané ploše vnějšího líce dělicích konstrukcí příslušejícím k těmto započitatelným prostorům (tj. např. technická místnost včetně obklopujících stěn, apod.).

Do základní výpočtové plochy se tedy navíc oproti využitelné výpočtové plochy započítávají především:

  • plochy trvale zastavěné svislými konstrukcemi (stěny, příčky, sloupy, aj.);
  • dočasně zastavěné plochy (např. kotle, vzduchotechnické jednotky, aj.);
  • prostupy vodorovnými konstrukcemi (šachty, světlíky, zrcadla schodišť, aj.);
  • nepochozí střechy, prostory atria ve všech podlažích;
  • nevyužitelné půdní prostory;
  • komunikační plochy (schodiště, výtahy, eskalátory).

Obr. PEF.KE.1: Znázornění využitelné a základní plochy pro prostorovou efektivitu – řez
Legenda: 1. běžné prostory sloužící k hlavnímu účelu budovy, 2. atria, 3. pochozí střechy, balkony a terasy, 4. nepochozí střechy, 5. instalační šachty, světlíky, 6. garáže, 7. technické místnosti, 8. schodiště, 9. výtahy

Obr. PEF.KE.2: Znázornění využitelné a základní plochy pro efektivitu – půdorys 1.NP

Na základě výměry podlahových ploch a projektové dokumentace se stanoví hodnota faktoru konstrukční prostorové efektivity dle vzorce:

$ H_{\textup{PEF.KE}}=\frac{\sum_{i=1}^{n}VPF_{i}}{\sum_{i=1}^{n}ZPF_{i}} $

kde:

HPEF.KE je hodnota faktoru prostorové efektivity [-];

VPFi je využitelná výpočtová plocha pro prostorovou efektivitu i-tého podlaží [m2];

ZPFi základní výpočtová plocha pro prostorovou efektivitu i-tého podlaží [m2];

n počet podlaží objektu včetně střechy.

Pro výpočet hodnoty faktoru prostorové efektivity je vhodné rozepsat podlahové plochy dle jednotlivých podlaží a užít tabelární zpracování.

Celkové vyhodnocení kritéria

Dílčí výsledky modulů vstupují do výsledného hodnocení podle vztahu:

$H_{PEF}=H_{PEF.KE}$

kde:

HPEF je výsledná hodnota faktoru prostorové efektivity [-];

HPEF.KE je hodnota faktoru konstrukční prostorové efektivity [-].

Specifické kriteriální meze

Do kriteriálních mezí vstupuje výsledná hodnota faktoru prostorové efektivity HPEF.

Tab. PEF.1: Kriteriální meze pro PEF Prostorová efektivita

Faktor prostorové efektivity HPEF Body
≤ 0,550 0
≥ 0,800 10

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

 

 

 

Otázky a odpovědi

Tato sekce slouží ke sdílení zkušeností a zodpovídání dotazů k metodice jejími autory.

SBToolCZ: On-line metodika verze 2022. Vytištěno z webu www.sbtool.cz/online, kritérium S.PEF a modul(y) PEF.KE (vm.1), typologie: UNI.
Copyright ČVUT v Praze a Národní platforma SBToolCZ.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pro ověření, že nejste robot doplňte příklad: 70 ÷ = 10