S.RAD Ochrana proti radonu

Koncentrace radonu v interiéru stavby je nepřímo úměrná intenzitě větrání. Při hodnocení návrhu budovy se uvažuje tzv. návrhová intenzita větrání, což je průměrná intenzita větrání v době užívání obytného nebo pobytového prostoru stanovená projektem. U přirozeně větraných staveb se návrhová intenzita větrání smluvně uvažuje hodnotou 0,2 h^–1.

Návrhová intenzita větrání obytného nebo pobytového prostoru se hodnotí dle Tab. RAD.IV.1.

Tab. RAD.IV.1: Přidělení kreditů K_RAD.IV podle návrhové intenzity větrání

Kreditové ohodnocení splnění požadavků na kvalitu ochrany proti radonu ve fázi certifikace budovy se stanoví podle koncentrace radonu ve vnitřním vzduchu odpovídající minimální intenzitě větrání předepsané pro daný prostor nebo činnost. Provede se měření koncentrace radonu v jednotlivých místnostech obytného nebo pobytového prostoru v době, kdy je stavba provozně a funkčně dokončena a všechna technologická i technická zařízení včetně vytápění a větrání pracují v běžném režimu. Měření mohou provádět pouze subjekty vlastnící k dané činnosti povolení od SÚJB (jejich seznam je např. na www.sujb.cz). Minimální délka měření je jeden týden a jeho rozsah (počet měřených místností nebo prostorů v jednotlivých podlažích) určuje v souladu s metodickým postupem subjekt, který měření provádí. Současně s měřením koncentrace radonu se měří i intenzita větrání. Výsledky se zpracují podle typu posuzovaného prostoru takto:

• u obytného prostoru se stanoví průměrná koncentrace radonu a průměrná intenzita větrání za celou dobu expozice detektorů;
• u pobytového prostoru se stanoví průměrná koncentrace radonu a průměrná intenzita větrání za dobu pobytu (pracovní dobu).

Pro stanovení koncentrace radonu odpovídající minimální intenzitě větrání se za minimální intenzitu větrání považuje:

• u obytného prostoru intenzita 0,3 h^-1 (v souladu s ČSN EN 15665/Z1:2011);
• u pobytového prostoru intenzita odpovídající minimálnímu požadavku pro daný prostor nebo činnost.

Koncentrace radonu odpovídající minimální intenzitě větrání se stanoví podle vztahu:

$ C_{\textup{vi}}=\frac{C_{\textup{i}}\cdot n_{\textup{mi}}}{n_{\textup{min}}}\left [ \textup{Bq/m}^{3} \right ]$

kde:

C_vi je výsledná koncentrace radonu v i-tém prostoru [Bq/m³];

C_i je průměrná koncentrace radonu změřená v i-tém prostoru [Bq/m³];

n_mi je průměrná intenzita větrání i-tého prostoru v době měření C_i [h^–1];

n_min je minimální intenzita větrání [h^–1].

Podle vyhlášky č. 422/2016 Sb. musí být koncentrace radonu v obytném nebo pobytovém prostoru menší než referenční úroveň 300 B/m³. Na základě výsledných koncentrací radonu stanovených v jednotlivých (i-tých) prostorech se přidělí kredity K_RAD.KR podle Tab. RAD.KR.1. Celkové vyhodnocení modulu vznikne váženým průměrem přes plochy.

Pokud jsou v různých prostorech naměřené různé koncentrace, pak se kredity přidělí pro každou část samostatně a výsledný kredit se stanoví jako vážený průměr v poměru ploch jednotlivých částí.

Tab. RAD.KR.1: Stanovení kreditů K_RAD.KR za koncentraci radonu ve vnitřním vzduchu

Nově projektované stavby se chrání proti radonu z podloží podle ČSN 73 0601:2019, která pro různé typy staveb uvádí podrobné návrhové postupy pro jednotlivé typy protiradonových opatření.

Posuzované budově se přidělí podle Tab. RAD.PO.1 kredity K_RAD.PO, které vyjadřují rozsah navržených protiradonových opatření.

Pokud jsou pod různými částmi budovy navržena různá opatření, pak se kredity přidělí pro každou část samostatně a výsledný kredit se stanoví jako vážený průměr v poměru ploch jednotlivých částí.

Tab. RAD.PO.1: Přidělení kreditů K_RAD.PO na základě navržených protiradonových opatření

Opatření je splněno, pokud je odvětrávaná alespoň jedna z vypsaných částí stavby.

Při každé stavební úpravě, změně stávající stavby nebo rekonstrukci stavby je třeba zohlednit, zda navrhovaný zásah může ovlivnit koncentraci radonu ve stavbě nebo ne. Příkladem rekonstrukčních zásahů, které mohou ovlivnit koncentraci radonu ve stavbě, jsou úpravy, které zasahují do kontaktních konstrukcí (např. výměna podlahových konstrukcí, sanace vlhkosti suterénního zdiva atd.), mění vzduchotěsnost obálky budovy nebo způsob proudění vzduchu uvnitř budovy (např. výměna oken, zateplení obvodového pláště, snížení průvzdušnosti střešního pláště atd.), při nichž dochází ke změně systému vytápění nebo větrání a při nichž se mění způsob užívání stavby nebo její části (např. přeměna sklepa na pobytový prostor). Ve všech těchto případech musí být provedena taková opatření, která zamezí vzrůstu koncentrace radonu v obytném nebo pobytovém prostoru stavby (viz ČSN 73 0601:2019).

Charakter rekonstrukce budovy se zohledňuje Tab. RAD.RE.1.

Tab. RAD.RE.1: Přidělení kreditů K_RAD.RE podle charakteru rekonstrukce

Rizikové faktory, které mají potenciál zvýšit přísun radonu z podloží do budovy, jsou tři:

• propustný podsyp o tloušťce větší než 50 mm pod podlahou kontaktního podlaží, v kterém se nachází obytné nebo pobytové prostory;
• podlahové topení v podlaze kontaktního podlaží, v kterém se nachází obytné nebo pobytové prostory;
• vysoký radonový index stavby.

Radonový index stavby se nesmí zaměňovat s radonovým indexem pozemku. Radonový index stavby určuje projektant postupem podle ČSN 73 0601:2019 na základě radonového indexu pozemku, výškové polohy základové spáry, plynopropustnosti zemin a koncentrace radonu v zeminách na úrovni základové spáry, úprav podloží majících vliv na plynopropustnost a přítomnosti podzemní vody.

Výskyt rizikových faktorů se hodnotí dle Tab. RAD.RF.1.

Tab. RAD.RF.1: Přidělení kreditů K_RAD.RF na základě výskytu rizikových faktorů

Protiradonová opatření pro rekonstruované budovy se navrhují podle výsledků měření koncentrace radonu a příkonu prostorového dávkového ekvivalentu a na základě stavebnětechnického průzkumu. Vždy musí být zohledněna účinnost navrhovaného opatření (účinnost udává o kolik procent se sníží koncentrace radonu), kterou pro jednotlivá opatření uvádí ČSN 73 0601:2019.

Posuzované budově se přidělí podle Tab. RAD.UO.1 kredity K_RAD.PP, které vyjadřují rozsah navržených protiradonových opatření.

Pokud jsou pro různé části budovy navržena různá opatření, pak se kredity přidělí pro každou část samostatně a výsledný kredit se stanoví jako vážený průměr v poměru ploch jednotlivých částí.

Tab. RAD.UO.1: Přidělení kreditů K_RAD.UO na základě účinnosti protiradonových opatření

Nejzávažnějším a nejčastějším zdrojem radonu v budovách je podloží. Nejvyšší koncentrace se proto vyskytují v kontaktních podlažích (podlaží, která jsou prostřednictvím podlahy, stěny či stropu v kontaktu s podložím) a dále pak v podlažích nacházejících se bezprostředně nad nimi. V dalších vyšších podlažích nebývá obvyklé, aby koncentrace radonu dosahovaly vyšších hodnot.

Hodnocení návrhu budovy se provádí na základě nejníže umístěného obytného nebo pobytového prostoru dle Tab. RAD.UP.1.

Tab. RAD.UP.1: Přidělení kreditů K_RAD.UP podle umístění obytných nebo pobytových prostor

Na rozdíl od nově projektovaných staveb může ve stávajících stavbách radon pocházet i ze stavebních materiálů. V obytných nebo pobytových prostorách každé stavby se proto před její rekonstrukcí provede měření koncentrace radonu a příkonu prostorového dávkového ekvivalentu. Hodnota příkonu prostorového dávkového ekvivalentu signalizuje, zda zdrojem radonu jsou, nebo nejsou stavební materiály. Tato měření mohou provádět pouze subjekty vlastnící k dané činnosti povolení od SÚJB (jejich seznam je např. na www.sujb.cz). Podle výsledků měření a stavebnětechnického průzkumu se navrhne způsob a rozsah protiradonových opatření.

Zatřídění podle Tab. RAD.VM.1 a Tab .RAD.VM.2 se provádí podle nejvyšší změřené koncentrace radonu.

Tab. RAD.VM.1: Ohodnocení koncentrace radonu ve stavbě

Tab. RAD.VM.2: Ohodnocení maximálního příkonu prostorového dávkového ekvivalentu

Kreditové ohodnocení modulu RAD.VM se spočte dle vzorce:

kde:

$ K_{\textup{RAD.VM}}=KRS+MPE $

K_RAD.VM je kreditové ohodnocení výsledků měření;

KRS je ohodnocení koncentrace radonu ve stavbě;

MPE je ohodnocení maximálního příkonu prostorového dávkového ekvivalentu.