S.ZIN Zeleň v interiéru (AB vk.1)

S.ZIN Zeleň v interiéru

Verze metodiky 2020.1 a test, typologie AB.

Záměr hodnocení

Umístění zeleně do interiéru budovy zvyšuje uživatelský komfort vnitřního prostředí, resp. snižuje dopady syndromu „nemocných“ budov (sick buildings).

Kontext

Kvalitu zeleně a její působení na člověka a na životní prostředí uvnitř budov lze rozdělit do několika základních oblastí:

Chemické čistění vzduchu a filtrace na molekulární úrovni: Listy, kořeny rostliny, půda a mikroorganismy působí symbioticky a vytváří komplexní ekosystém, který je schopen odstranit kouř, těkavé organické chemikálie, patogenní mikroorganismy a radon ze vzduchu. Následně kořeny společně s mikroorganismy zničí patogenní viry, baktérie a organické chemikálie a přemění je na novou rostlinnou tkáň.
Evapotranspirace: Solární záření je hnacím motorem pro fotosyntézu a výpar (evapotranspiraci) z rostlin. Až 95 % zálivky je vypařeno do prostředí, kde dochází k adiabatickému chlazení – snižování teploty a zvyšování vlhkosti. Zvýšení vlhkosti má za následek snížení prašnosti prostředí (až 50–60% snížení výskytu plísní, spor a baktérií) a snížení potenciálu vzniku statické elektřiny. Chlazení je ochranným prvkem rostliny před poškození přehřátím a zároveň je ochlazován i okolní vzduch. Teplotu si rostliny udržují blízko teploty vzduchu a jsou v případě efektu stínění i nízkoteplotním zářičem.
Hluk: Rostliny snižují hladinu hluku pozadí v interiéru (snížení doby dozvuku). Optimální umístění je rozptýleně po skupinách poblíž rohů a hran.
Vliv na psychologii člověka: Výhled do zeleně jak exteriérové tak interiérové redukuje stres (snižuje krevní tlak) a podporuje pozitivní pocity (štěstí, přátelskost) a zároveň potlačuje negativní emoce jako je smutek, strach a mrzutost, resp. evokuje příjemné estetické prožitky, zvyšuje soustředěnost a zrychluje psychické zotavení. Kvetoucí rostliny mají větší efekt než pouze zelené rostliny, především na redukci stresu a zvýšení atraktivnosti místnosti.

Indikátor

Kreditové ohodnocení na základě umístěné zeleně v interiéru.

Literatura

Bringslimark T., et al., The psychological benefits of indoor plants: A critical review of the experimental literature, Journal of Environmental Psychology, Volume 29, Issue 4, December 2009, Pages 422–433, ISSN 0272-4944
Costa P., James R.W., Constructive Use of Vegetation in Office Buildings, Plants for people symposium, 1995, Hague
Raanaas R.K., et al., Benefits of indoor plants on attention capacity in an office setting,
Journal of Environmental Psychology, Volume 31, Issue 1, March 2011, Pages 99–105, ISSN 0272-4944
Tencar J., Influence of interior plants on the thermal microclimate inside closed atria of office buildings. Disertační práce k získání akademického titulu Ph.D. (Vliv interiérové zeleně na vnitřní tepelné mikroklima v uzavřených atriích administrativních budov). 2010. 129 l.

Pokyny pro vyhodnocení

Hodnocení	Poznámky a pokyny ke zpracování
Certifikace návrhu budovy	Pokud není ve fázi certifikace návrhu budovy blíže známo umístění zeleně v interiéru, připouští se existence dokumentu, který popíše umístění a kvalitu plánované zeleně v interiéru (graficky nebo slovně).
Certifikace budovy	Ve fázi certifikace budovy se hodnotí reálný stav. Lze uvažovat i se zelení, kterou si uživatelé sami přinesli.
Shell and Core	Pokud u budovy projektované jako Shell and Core není blíže známo umístění zeleně v interiéru, připouští se existence dokumentu, který popíše umístění a kvalitu plánované zeleně v interiéru (graficky nebo slovně).
Rekonstrukce

Hodnoticí moduly

Do hodnocení vstupují výsledky z modulů:

ZIN.AT - Umístění zeleně v atriu
ZIN.IN - Umístění zeleně v interiéru

Následuje detailní popis hodnocení v jednotlivých modulech.

ZIN.AT

Umístění zeleně v atriu

Kredity K_ZIN.AT se přidělují za základně umístění zeleně v atriu dle Tab. ZIN.AT.1.

Tab. ZIN.AT.1: Přidělení kreditů K_ZIN.AT na základě umístění zeleně v atriu

Požadavek	Kredity K_ZIN.AT
Budova nemá atrium nebo je atrium bez zeleně.	0
Atrium má na min. 20 % horizontální plochy umístěnou zeleň.	4
Atrium má na min. 30 % horizontálních i vertikálních pevných, neprůsvitných (lze započítat i průsvitnou) plochách umístěnou zeleň.	7
Atrium má na min. 40 % horizontálních i vertikálních pevných, neprůsvitných (lze započítat i průsvitnou) plochách umístěnou zeleň vč. vzrostlých stromů.	10

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.

Do půdorysné plochy zeleně lze započítat plochy svislého průmětu koruny stromu ve vegetačním stavu na horizontální rovinu.

ZIN.IN

Umístění zeleně v interiéru

Kredity K_ZIN.IN se přidělují za základně umístění zeleně v interiéru dle Tab. ZIN.IN.1.

Tab. ZIN.IN.1: Přidělení kreditů K_ZIN.IN na základě umístění zeleně v interiéru

Požadavek	Kredity K_ZIN.IN
V interiéru vč. atria není počítáno s umístěním žádné zeleně.	0
V interiéru je umístěna zeleň – jeden druh v hustotě méně než dvě rostliny (dva květináče) na 10 m².	4
V interiéru je umístěna zeleň – více druhů (alespoň 3) v hustotě min. dvě rostliny (dva květináče) na 10 m².	6
V interiéru je umístěna zeleň – více druhů (alespoň 6 vč. kvetoucích rostlin) v hustotě min. dvě rostliny (dva květináče) na 10 m².	8
V interiéru je umístěna zeleň – více druhů (alespoň 6 vč. kvetoucích rostlin) v hustotě min. dvě rostliny (dva květináče) na 10 m² a z každého pracovního místa je výhled na zeleň v interiéru nebo v exteriéru.	10

Celkové vyhodnocení kritéria

Výsledné kreditové ohodnocení kritéria se stanoví podle vztahu:

K_ZIN = k · K_ZIN.IN + K_ZIN.AT

kde:

K_ZIN je výsledné kreditové ohodnocení zeleně v interiéru;

K_ZIN.INje kreditové ohodnocení umístění zeleně v interiéru;

K_ZIN.ATje kreditové ohodnocení umístění zeleně v atriu;

k je proměnný koeficient: pokud budova má atrium k = 1, pokud budova nemá atrium k = 2.

Specifické kriteriální meze

Do kriteriálních mezí vstupuje výsledné kreditové ohodnocení K_ZIN na základě umístěné zeleně v interiéru.

Tab. ZIN.1: Kriteriální meze pro ZIN Zeleň v interiéru

Kreditové ohodnocení K_ZIN	Body
0	0
8	4
12	6
16	8
20	10