Kredity za úroveň zapojení jsou přidělovány podle zapojení v příslušné fázi projektu. Cílové skupiny školský staveb tvoří žáci a studenti, učitelé, zaměstnanci a nepedagogičtí pracovníci, rodiče žáků, širší veřejnost, která využívá provozní zázemí školy mimo výukové období. Identifikace cílových skupin je jedním z klíčových kroků v úspěšném participativním procesu a v procesu mapování potřeb. Identifikaci cílových skupin musí provést subjekt, který dokonale zná místní prostředí. Týká se to zejména cílových skupin, které využívají nebo potenciálně mohou využívat zázemí školy ke společenským, kulturním, vzdělávacím, sportovním případně komerčním aktivitám. Stavby pro vzdělávání nemají svoji funkci plnit jen v době výuky, ale i v mimovýukovém období (odpolední a podvečerní čas, víkendy, prázdniny…) mají vytvářet zázemí pro širší společenské, vzdělávací a sportovní aktivity v lokalitě. Komerční aktivity mohou mít kromě sociálních benefitů také pro školu ekonomický přínos.

• žáci a studenti – Důležité je zapojit všechny žáky a studenty plošně napříč všemi stupni. Cílem je nabídnout žákům inspirativní, kreativní a funkčně nekonfliktní prostředí. Žáci se vyjadřují zejména k provozním tématům, možnosti relaxace a vyžití v mimovýukové době. Relaxace mezi výukou je důležitá součást vzdělávacího procesu, žáci by mimo výuku měli mít dostatek podnětů jak psychických, tak fyzických, aby se do hodin vraceli mentálně odpočati a plně soustředěni na výuku. Pestrá nabídka možností relaxace jak po psychické, tak fyzické stránce je vhodným doplňkem vlastního zázemí pro výuku. Formy oslovení žáků a studentů mohou být různé. Pro věcné informace je vhodná dotazníková forma, kdy žáci odpovídají na cíleně formulované otázky, ideálně v rámci vhodného předmětu. U nižších ročníků je vhodné, když žáky dotazníkem provede učitel. U vyšších ročníků může být dotazník elektronicky pro snazší vyhodnocení, u nižších ročníků je vhodnější psaná forma, u nejnižších ročníků pak možno odpovídat obrázkovou formou. Nabízí se i možnost besedy se studenty, workshopu atd. Tyto akce jsou však náročnější na věcné vyhodnocení. Pokud se jedná o zásadní investiční akci, která zásadním způsobem ovlivní stávající provoz či vzhled školy, nabízí se uchopit projekt jako „celoškolní“ téma a implementovat ho vhodnou formou jako součást výuky. V hodinách ČJ mohou žáci psát literární útvary na téma „Moje nová škola“, v hodinách cizích jazyků to může být téma konverzace, v rámci výtvarné výchovy mohou řešit vizuální koncept budovy či interiéru. atd.
• učitelé – spokojenost učitelů s plnohodnotným zázemím pro výuku a její různé formy, s provozním uspořádáním a zázemím na pracovišti je klíčová pro vysokou úroveň pedagogické činnosti. Učitele je možno oslovit dotazníkovou formou, uspořádáním besedy, případně tématického odborného školení, které ukáže nové trendy ve výuce a je podkladem pro následnou diskusi o preferencích. Samotná forma zapojení učitelů by měla být specifikována na základě debaty uvnitř učitelského sboru.
• zaměstnanci a nepedagogičtí pracovníci – zaměstnanci školy a nepedagogičtí pracovníci jsou nedílnou součástí týmu. Vytvářejí zázemí pro provoz školy, proto je také jejich spokojenost s pracovním prostředím a fungujícím provozem důležitá. S ohledem na povahu jejich činnosti je vhodné tyto pracovníky oslovit co nejjednodušší a časově co nejméně zatěžující formou, např. dotazník otázkami uzpůsobený na jejich činnost. Na druhou stranu je vhodné v případě širší debaty nad rozsáhlejší investiční akcí vést diskusi společně s pedagogy i zaměstnanci, kdy každý lépe pochopí pohled a priority druhé strany a je možno snáze najít soulad.
• rodiče žáků – rodiče žáků zajímá především kvalita zázemí pro výukový proces dětí, kvalitní, inspirativní, kreativní a funkčně nekonfliktní prostředí, nabídka různých forem relaxace. Zároveň je důležitá nabídka prostorů pro interakci rodiny se školou, tj. možnost besídek, výstav, vystoupení žáku, zahradních slavností, společných workshopů atd.. Tyto aktivity školy mají širší sociální dopad jak ve vztahu rodina-škola, tak i napříč mezi žáky. Komunikace s rodiči dnes probíhá velmi často přes elektronické informační systémy školy, případně mailem, oslovení rodičů je tak nejefektivnější touto formou s odkazem na on-line dotazníky, případně formou společné besedy s učiteli, případně zaměstnanci.
• širší veřejnost, která využívá provozní zázemí školy mimo výukové období – jedná se např. o kulturní a zájmové spolky a sdružení, fyzické či právnické osoby, které si prostory školy komerčně pronajímají ke svým aktivitám, obyvatelé lokality, kteří využívají služeb a zázemí školy např. pro stravování, společenské a zájmové akce atd.. Okruh cílových skupin může být velmi široký a liší se dle povahy vzdělávajícího zařízení a rozsahu zázemí.

Tab. PMG.ED.1: Kreditové ohodnocení zapojení žáků a studentů v rámci projektu školské stavby nebo stavební úpravy.

Tab. PMG.ED.2: Kreditové ohodnocení zapojení pedagogů v rámci projektu školské stavby nebo stavební úpravy.

Tab. PMG.ED.3: Kreditové ohodnocení zapojení zaměstnanců a nepedagogických pracovníků v rámci projektu školské stavby nebo stavební úpravy.

Tab. PMG.ED.4: Kreditové ohodnocení zapojení rodičů žáků a studentů v rámci projektu školské stavby nebo stavební úpravy.

Tab. PMG.ED.5: Kreditové ohodnocení zapojení širší veřejnosti, která využívá provozní zázemí školy mimo výukové období, v rámci projedu školské stavby nebo stavební úpravy.

Výsledné kreditové ohodnocení modulu se stanoví podle vzorce:

$K_{PMG.ED}=K_{PMG.ED.1}+K_{PMG.ED.2}+K_{PMG.ED.3}+K_{PMG.ED.4}+K_{PMG.ED.5}$

kde

K_PMG.ED   je kreditové ohodnocení míry zapojení cílových skupin v rámci projektu školské stavby;

K_PMG.ED.1 je kreditové ohodnocení míry zapojení žáků a studentů v projektu školské stavby;

K_PMG.ED.2 je kreditové ohodnocení míry zapojení pedagogů;

K_PMG.ED.3 je kreditové ohodnocení míry zapojení zaměstnanců a nepedagogických pracovníků;

K_PMG.ED.4 je kreditové ohodnocení míry zapojení rodičů žáků a studentů;

K_PMG.ED.5 je kreditové ohodnocení míry zapojení širší veřejnost v projektu školské stavby.