Převládající směr světla a rozložení světelného toku mají odpovídat prováděné zrakové činnosti, přičemž dle vyhlášky č. 410/2005 Sb. se doporučuje směr denního osvětlení zleva a shora pro většinu zrakových činností. Hlavní směr světla nemá být ničím stíněn, ani zařízením daného prostoru, ani uživatelem. Při zrakově obtížných a náročných činnostech se doporučuje orientovat osvětlovací otvory na stranu, kam nedopadají přímé sluneční paprsky.

Kvalita osvětlení je rovněž ovlivněna závislostí velikosti kritického detailu na adaptačním jasu. Platí, že čím je adaptační jas vyšší, tím jsme schopni rozlišit menší kontrast jasů a podmínky vidění jsou lepší. Nejvýhodnější je světlé pozadí a velký kontrast jasů, nejnepříznivější naopak tmavé pozadí a malý kontrast jasů.

Oslňovat může buď světelný zdroj (např. osvětlovací otvor) nebo odrazná plocha. Jelikož v praxi zatím neexistují normalizované metody pro hodnocení oslnění způsobeného osvětlovacími otvory, tak se oslnění musí zabránit tak, že se osvětlovací otvory navrhnou mimo přímé pohledové pole uživatele daného prostoru, zmenší se plocha osvětlovacího otvoru nebo se sníží jeho světelná propustnost.

Zabránění oslnění, odrazné vlastnosti povrchů

1. Venkovní podmínky

Venkovní povrchy mají významný vliv na odraženou složku činitele denní osvětlenosti v interiéru. Dle ČSN 73 0580-3 se mají tyto povrchy (dlažba, průčelí apod.) navrhovat světlejší s činitelem odrazu světla ρ = 0,3 až 0,6. V případě, že by vyšší odraz světla mohl způsobovat přehřátí místnosti, omezuje se činitel odrazu světla vnějších povrchů na ρ  ≤ 0,4. Lesklé povrchy se mají orientovat tak, aby neodrážely přímé sluneční světlo směrem k osvětlovacím otvorům v učebnách.

2. Vnitřní podmínky

Tyto podmínky jsou vyjádřeny také odrazivými vlastnostmi povrchů (viz Tab. VIZ.OS.1) v souvislosti s jejich barevným řešením. Se zajištěním vyhovujícího denního osvětlení souvisí i úklid a údržba vnitřních prostorů (odrazných ploch) v termínech stanovených plánem údržby, neboť tyto povrchy musí být udržovány v takovém stavu, aby požadované vlastnosti osvětlení byly splněny po celou dobu užívání (viz vyhláška č. 410/2005 Sb.). V této vyhlášce je například uvedeno, že nejméně dvakrát ročně se mají mýt okna včetně rámů, svítidla a světelné zdroje a nejméně jednou za tři roky se má provést malování prostorů v zařízeních pro výchovu a vzdělávání.

Jelikož je hodnocení oslnění v projektové fázi komplikované, určí se předběžně. Po realizaci dané stavby se musí provést úprava hodnocení dle skutečného stavu! Uvažuje se stav, kdy nejsou použity pohyblivé clonící prvky (žaluzie, rolety a jiné).  Za toto hledisko se nepřidělují žádné kredity. Postup pro vyhodnocení všech dílčích prostorů, které je nutné posoudit, je následující:

▪ Pokud v místě zrakového úkonu žáka či učitele DOCHÁZÍ nebo MŮŽE DOCHÁZET k oslnění (svit slunečních paprsků do zorného pole uživatele v průběhu užívání prostoru, použití lesklých materiálů, nezakrytý nebo nevhodně zakrytý osvětlovací otvor za tabulí a podobně) a/nebo pokud jsou použity materiály (podlaha, stěny, nábytek, tabule) s jiným než uvedeným (dle příslušné legislativy) činitelem odrazu světla, přiřadí se u všech dalších hodnocených modulů (VIZ.CE, VIZ.RO a VIZ.VY) této místnosti 0 kreditů.

▪ Pokud v místě zrakového úkonu NEDOCHÁZÍ k oslnění a zároveň pokud jsou použity materiály (podlaha, stěny, nábytek, tabule) s níže uvedeným činitelem odrazu světla, přiřadí se u všech dalších hodnocených modulů (VIZ.CE, VIZ.RO a VIZ.VY) počet kreditů dané místnosti dle pokynů uvedených v následujících kapitolách.

Tab. VIZ.OS.1: Odrazivé vlastnosti vnitřních povrchů v učebnách teoretické výchovy včetně uvedení pomocných veličin

Tab. VIZ.OS.2: Ohodnocení rizika oslnění

Kredity K_VIZ.OS nevstupují do vzorce výsledného kreditového ohodnocení. Pokud v některé z místností může docházet k oslnění tedy K_VIZ.OS dané místnosti se rovna 0 i další dílčí kreditová ohodnocení (K_VIZ.CE, K_VIZ.RO a K_VIZ.VY) dané místnosti se rovnají 0.