Seminář metodiky SBToolCZ pro nové autorizované osoby SBToolCZ: září-říjen 2024
Seminář metodiky SBToolCZ pro nové autorizované osoby SBToolCZ se uskuteční v září a říjnu 2024. Seminář je určen pro zájemce…
Seminář metodiky SBToolCZ pro nové autorizované osoby SBToolCZ se uskuteční v září a říjnu 2024. Seminář je určen pro zájemce…
V říjnu 2024 proběhne Seminář metodiky SBToolCZ k průběžné zkoušce AO, který je určen pro stávající AO SBToolCZ s končící…
Hodnotí se prokázání, že relevantní materiály a výrobky mají obsah formaldehydu, VOC či jiných škodlivých látek v souladu s normami nebo jinými příslušnými předpisy, případně je obsah minimální nebo nulový.
Relevantními materiály jsou zde míněny ty, které svojí materiálovou a technologickou povahou mohou obsahovat sledované škodliviny a jsou používané ve stavbě tam, odkud se mohou škodlivé látky šířit do interiéru.
Z hodnocení jsou vyjmuty materiály, u kterých nehrozí riziko emitování výše uvedených látek, a to především:
U každého materiálu či výrobku musí být doložen bezpečnostní list nebo rovnocenná dokumentace prokazující splnění požadavků platných předpisů (např. norem), přičemž stanovení úniku či obsahu škodlivých látek musí být prokázáno posouzením v ČR autorizovanou nebo akreditovanou osobou.
Rovnocenně se též akceptuje případná existence ekoznačky typu I (např. Ekologicky šetrný výrobek, The Flower, Der Blaue Engel, Nordic Swan) u relevantního materiálu.
Základní skupiny materiálů, které se posuzují z hlediska obsahu VOC, formaldehydu, případně i jiných škodlivin, jsou následující:
Na výše zmíněné materiály se pak vztahují metodické požadavky na obsah škodlivin shrnuté v Tab. ZNM.SM.1.
Pokud se při hodnocení objeví ve stavbě materiál, který nezapadá typově do přehledu v Tab. ZNM.SM.1 a evidentně může obsahovat organické těkavé látky (včetně formaldehydu), pak se tento materiál do hodnocení zahrnuje. Pro splnění požadavků je pak předepsáno, že množství škodlivin musí být menší než limitní hodnota uvedená v příslušném předpisu (např. normě).
Pro vyhodnocení se vytvoří přehledný soupis relevantních materiálů, užije se Tab. ZNM.SM.2.
Tab. ZNM.SM.1: Relevantní materiály a požadavky na obsah škodlivin
Materiál | Předpis | Požadavek pro kladné hodnocení |
desky na bázi dřeva | ČSN EN 13986 | třída formaldehydu E1 Pozn. 1 |
lepené lamelové dřevo | ČSN EN 14080 | třída formaldehydu E1 |
dřevěné a parketové podlahoviny | ČSN EN 14342 | třída formaldehydu E1 Pozn. 2 |
pružné, textilní a laminátové podlahové krytiny | ČSN EN 14041 | třída formaldehydu E1 |
zavěšené podhledy | ČSN EN 13964 | třída formaldehydu E1 Pozn. 3 |
lepidla | ČSN EN 13999-1 | Výrobek nesmí obsahovat karcinogenní látky a nesmí být překročen limitní obsah těkavých organických látek (VOC). |
tapety | ČSN EN 233 ČSN EN 259-1 | Nesmí být překročeno maximum uvolnitelného formaldehydu. |
nátěry | ČSN EN 13300 Směrnice EU Directive 2004/42/CE | Nesmí být překročen limitní obsah těkavých organických látek (VOC). |
Pozn. 1: Do třídy E1 mohou být zařazeny bez zkoušek ty desky, pro jejichž výrobu nebo další úpravu se nepoužily žádné látky obsahující formaldehyd. Příklady takových desek jsou: cementotřískové desky (neopláštěné); vláknité desky vyrobené suchým procesem (neopláštěné), použije-li se pro výrobu pojivo bez formaldehydu; neopláštěné, lakované nebo opláštěné desky na bázi dřeva, při jejichž výrobě se používá lepidlo, ze kterého neuniká žádný formaldehyd.
Pozn. 2: Rostlé dřevo v přirozeném stavu, bez chemických ochranných prostředků, bez lepidel, bez povrchové úpravy nebo dokončení neuvolňuje žádné významné množství formaldehydu.
Pozn. 3: Dílce, které nemají přidány materiály s obsahem formaldehydu ani nemají přirozený výskyt formaldehydu, nemusí být klasifikovány a deklarovány s ohledem na uvolňování formaldehydu.
Tab. ZNM.SM.2: Soupis relevantních materiálů a naplnění předepsaných požadavků
Materiál |
Požadavek nesplněn |
Požadavek splněn |
Požadavek je předepsán |
N |
S |
P |
|
materiál 1 | |||
materiál 2 | |||
… | |||
materiál n | |||
Celkem |
Hodnocení umožňuje ve fázi návrhu také tzv. předepsání požadavku (Tab. ZNM.SM.2). To znamená, že pokud není materiál v projektu blíže znám a není konkrétně specifikován a nemůže tak ani být znám obsah škodlivých látek v něm, tak se připouští existence dokumentu, který pro daný materiál, resp. konstrukci požaduje dosažení určité kvalitativní úrovně – např. předpis, že na stavbě bude akceptován pouze ten materiál, který bude mít emisní třídu E1. Tento dokument musí být součástí formulovaných požadavků na stavbu nebo musí být deklarován jiným vhodným způsobem závazným pro dotčené subjekty, které jsou zapojeny do stavebního procesu.
Pokud není materiál konkrétně specifikován a ani na něj není definován požadavek projektu/stavby na splnění úniku či obsahu škodlivých látek, tak se na něj nahlíží, jako když nesplňuje metodikou předepsaný požadavek.
Pokud nelze zjistit splnění požadavku u použitého materiálu (při hodnocení stojící budovy), nahlíží se na tento materiál, jako když požadavek nesplňuje.
V Tab. ZNM.SM.2 se na základě doložené dokumentace vyplňuje u každého materiálu v příslušném sloupci hodnota 0, nebo 1, a to dle toho, který požadavek je u konkrétního materiálu naplněn. Tzn. u každého materiálu (tj. řádku v Tab. ZNM.SM.2) může být hodnota 1 vždy a pouze v jednom sloupci, ve zbývajících dvou bude hodnota 0 (Ni + Si + Pi = 1).
Kreditové ohodnocení KZNM.SM se za využití Tab. ZNM.SM.2 spočte jako:
$ K_{\textup{ZNM.SM}}=\frac{S+P}{n}\cdot 10\leq 10 $
$ n=N+S+P $
kde:
KZNM.SM je kreditové ohodnocení stavebních materiálů a výrobků používaných v interiéru stavby;
N je počet konkrétních materiálů, které nesplňují požadavky kladené metodikou;
S je počet konkrétních materiálů, které splňují požadavky kladené metodikou;
P je počet konkrétních materiálů, u kterých je předepsán požadavek;
n je počet relevantních materiálů a výrobků.