Odolnost vůči pandemii

Rok 2020 ukázal, že pandemie může být jednou z velkých hrozeb v dnešní době. Z hlediska obyvatel bytových domů se objevuje celá řada nových situací a problémů, o kterých je dobré přemýšlet již v rámci příprav projektu budovy. S bojem s infekčními chorobami v budovách nám pomáhají výdobytky moderní civilizace. Velice důležité jsou v tomto směru v budovách systémy TZB: splachovací záchod a kanalizace, která odvádí potenciálně infekční splašky, nezávadná pitná voda, teplá voda na mytí rukou nebo systém vytápění, který zabezpečuje tepelnou pohodu. Aby byl bytový dům resilientní i v dobách pandemie, je nutné zabývat se i dalšími věcmi. Ukázalo se, že jak pandemie postupuje, postupně přináší obyvatelům různé problémy, které si dříve dokázal představit málokdo. Situace, na které je třeba reagovat, je možné rozdělit do těchto bodů:

  1. Snaha nepřinést si nákazu do bytu – spočívá zejména v používání ochranných pomůcek a v přechodu na distanční výuku a práci z domova (pokud je to možné)
  2. Zvládnutí karanténních opatření v případě rizikového kontaktu (mohou být i delší dobu než obvyklých 14 dní – podle inkubační doby onemocnění)
  3. Zvládnutí samotného onemocnění v domácích podmínkách a snaha nenakazit se od nakaženého člena domácnosti
  4. Specifické požadavky na domácí prostředí pro lidi, kteří pracují v kritické infrastruktuře státu
  5. Zvládání následků po prodělání choroby a dalších hrozeb vyvolaných pandemií (energetická chudoba, apod.)

Jaké jsou možnosti ovlivnit resilienci v průběhu pandemie?

  1. Důrazem na všechny složky zdravého vnitřního prostředí v budovách: kvalitu vnitřního vzduchu (větrání), tepelně-vlhkostní mikroklima, denní osvětlení a oslunění, akustiku
  2. Úpravou dispozičního řešení bytu a společných prostor
Úprava dispozičního řešení

V doporučení k dispozičnímu řešení bytů jde hlavně o dobré architektonické řešení bytů s velkorysejším prostorovým řešením, než je dnes běžné.

Je třeba mít prostornější vstupní část bytu, zónu pro bezpečné sejmutí a desinfekci/sterilizaci ochranných pomůcek (rouška, štít, maska, plášť, vrchní část oblečení). Výhodou bude nedaleký vstup na předzahrádku nebo na balón, kde je možné tyto kontaminované věci bezpečně vyvětrat.

Na distanční výuku a homeoffice by v ideálním případě měla být součástí bytu samostatná pracovna, dobře akusticky oddělená, s vysokorychlostním internetovým připojením (kvůli k distanční výuce a homeoffice), nebo aspoň plnohodnotné pracovní místo (vysoký stůl atp.). Velkou předností bude variabilní prostor, který umožní rychlé přepříčkování skládacími nebo „nábytkovými“ příčkami. Další výhodou je více oken v místnosti, aby bylo možné půdorys rozdělovat.

Protože jsou lidé v době pandemie nuceni strávit v domovech mnohem více času, je třeba dbát také na jejich duševní pohodu. Velice důležitý je dostatek světla – oslunění a denní osvětlení. V rámci bytu by měl být umožněn přístup na čerstvý vzduch z každého bytu (bonifikováno v metodice) – dostatečně prostorné balkony, předzahrádky se zelení nebo výhledem do zeleně jako standardní součást bytu. Velkou výhodou je také možnost pohybových aktivit v rámci bytu – pro dospělé i pro děti (může pomoci i dispozice, kdy je možné procházet či obíhat dokola).

Zdravé vnitřní prostředí

V případě chorob s nižší nakažlivostí jako je COVID-19 (resp. jeho původní mutace) je možné značně snížit pravděpodobnost přenosu onemocnění větráním. Pokud je v bytě pouze přirozené větrání, pak je nutné větrat velice často a mít v bytě velké objemy vzduchu na jednoho člověka. To je možné docílit vyšší plochou bytu nebo vyššími stropy. Nejdůležitější zásada je větrat podle skutečné koncentrace CO2 v místnosti i to v případě nuceného nebo hybridního větrání. Tato koncentrace totiž odpovídá množství kapének a aerosolů, které jsou v místnosti. Může také ovlivnit průběh nemoci, neboť ve špatně větraném prostoru bude celková dávka viru mnohem vyšší a to dokonce i v případě, že nakažený bydlí sám (v době než se rozeběhne reakce vlastního imunitního systému, dýchá vyšší dávky viru, než kdyby byl ve větraném prostoru). V případě nuceného větrání je mnohem jednodušší zajistit nízké koncentrace CO2. Důležité jsou však také krátké, dobře čistitelné vzduchovody. Naopak naprosto nevyhovujícím řešením je nucené větrání spojené s teplovzdušným vytápěním, kdy dochází k cirkulaci části odpadního vzduchu (pokud tento problém není vyřešen desinfekcí a speciálními nanofiltry). Podstatné je nijak nemísit proud čerstvého a odpadního vzduchu.

V případě, že by pandemie byla způsobena mnohem nakažlivější chorobou (např. neštovice) už nemusí být jakékoliv větrání dostačující.

Pro nižší nakažlivost i pro zvládnutí onemocnění je také důležité udržovat optimální tepelně-vlhkostní mikroklima. Pokud jsou teploty vzduchu nízké, je virus nakažlivější. Udržování optimální vlhkosti v bytě je zase velice důležité pro stav sliznic.

Viry jsou také ničeny pomocí UV záření, proto je dobré využívat jižně orientované předzahrádky a balkóny ve slunečných dnech a pouštět přímé sluneční záření dovnitř otevřenými okny. Denní oslunění a osvětlení v bytech má ohromný význam na duševní pohodu a zdraví obyvatel. Zejména v případě, že přísná opatření neumožňují opouštět byt. Nedostatečné vystavení se slunečnímu světlu přes den má za následek narušování biorytmů a s tím spojené nedostatečné vyplavování celé řady hormonů důležitých pro psychiku i pro imunitní systém. K úspěšnému zvládnutí nemoci i některých komplikací je také důležitá dostatečná hladina spánkového hormonu melatoninu, který je kromě dostatku denního světla závislý také na tmě v noci. Proto je také nutné zaměřit se na odstranění světelného smogu z okolí budovy v noci.

Zvládání pandemie do značné míry závisí na zdravotním stavu pracovníků kritické infrastruktury – zejména zdravotníků. Pro to, aby zůstali v co nejlepší kondici, je nutný kvalitní spánek. Proto jsou velice důležité akustické parametry budov, aby nebyli obyvatelé rušeni nejen v hodinách nočního klidu, ale také aby mohli dostatečně kvalitně spát i přes den po návratu z noční směny.