V případě chorob s nižší nakažlivostí jako je COVID-19 (resp. jeho původní mutace) je možné značně snížit pravděpodobnost přenosu onemocnění větráním. Pokud je v bytě pouze přirozené větrání, pak je nutné větrat velice často a mít v bytě velké objemy vzduchu na jednoho člověka. To je možné docílit vyšší plochou bytu nebo vyššími stropy. Nejdůležitější zásada je větrat podle skutečné koncentrace CO₂ v místnosti i to v případě nuceného nebo hybridního větrání. Tato koncentrace totiž odpovídá množství kapének a aerosolů, které jsou v místnosti. Může také ovlivnit průběh nemoci, neboť ve špatně větraném prostoru bude celková dávka viru mnohem vyšší a to dokonce i v případě, že nakažený bydlí sám (v době než se rozeběhne reakce vlastního imunitního systému, dýchá vyšší dávky viru, než kdyby byl ve větraném prostoru). V případě nuceného větrání je mnohem jednodušší zajistit nízké koncentrace CO₂. Důležité jsou však také krátké, dobře čistitelné vzduchovody. Naopak naprosto nevyhovujícím řešením je nucené větrání spojené s teplovzdušným vytápěním, kdy dochází k cirkulaci části odpadního vzduchu (pokud tento problém není vyřešen desinfekcí a speciálními nanofiltry). Podstatné je nijak nemísit proud čerstvého a odpadního vzduchu.

V případě, že by pandemie byla způsobena mnohem nakažlivější chorobou (např. neštovice) už nemusí být jakékoliv větrání dostačující.

Pro nižší nakažlivost i pro zvládnutí onemocnění je také důležité udržovat optimální tepelně-vlhkostní mikroklima. Pokud jsou teploty vzduchu nízké, je virus nakažlivější. Udržování optimální vlhkosti v bytě je zase velice důležité pro stav sliznic.

Viry jsou také ničeny pomocí UV záření, proto je dobré využívat jižně orientované předzahrádky a balkóny ve slunečných dnech a pouštět přímé sluneční záření dovnitř otevřenými okny. Denní oslunění a osvětlení v bytech má ohromný význam na duševní pohodu a zdraví obyvatel. Zejména v případě, že přísná opatření neumožňují opouštět byt. Nedostatečné vystavení se slunečnímu světlu přes den má za následek narušování biorytmů a s tím spojené nedostatečné vyplavování celé řady hormonů důležitých pro psychiku i pro imunitní systém. K úspěšnému zvládnutí nemoci i některých komplikací je také důležitá dostatečná hladina spánkového hormonu melatoninu, který je kromě dostatku denního světla závislý také na tmě v noci. Proto je také nutné zaměřit se na odstranění světelného smogu z okolí budovy v noci.

Zvládání pandemie do značné míry závisí na zdravotním stavu pracovníků kritické infrastruktury – zejména zdravotníků. Pro to, aby zůstali v co nejlepší kondici, je nutný kvalitní spánek. Proto jsou velice důležité akustické parametry budov, aby nebyli obyvatelé rušeni nejen v hodinách nočního klidu, ale také aby mohli dostatečně kvalitně spát i přes den po návratu z noční směny.